Díky šestému smyslu dokážeme i se zavázanýma očima vnímat a koordinovat své pohyby, stejně jako cítit vibrace.

Díky šestému smyslu dokážeme i se zavázanýma očima vnímat a koordinovat své pohyby, stejně jako cítit vibrace. | zdroj: livescience.com


Vědci objevili gen, který souvisí se šestým smyslem u lidí

TÉMATA: věda | genetika | genetické mutace | smysly

user-avatar

Yvonne K.

21. 11. 2016 | 04:28

Chuť, čich, zrak, sluch, hmat a ... vnímání vlastního těla v prostoru? Ano, lidé mají alespoň šest smyslů a nová studie naznačuje, že posledně jmenovaný, odborně nazývaný propriepce, má nejspíš genetický základ.

Propriocepce je vnímání pohybů těla a jeho polohy. Tento polohocit je nezbytný pro správnou koordinaci pohybů. Když policie žádá opilého člověka, aby se dotkl špičkou prstu svého nosu, testuje vlastně jeho šestý smysl. 

Nedávno vědci identifikovali gen, který zřejmě v tomto smyslu sehrává důležitou roli. Jde o gen nazývaný PIEZO2, který buňkám umožňuje produkovat mechanosenzitivní proteiny. Díky nim je člověk schopen vnímat dotek či vibrace na kůži a sledovat směr pohybů svých končetin i se zavřenýma očima.Pokud se bez problému dotknete špičkou prstu svého nosu i se zavřenýma očima, je váš polohocit v pořádku.

K objevu role genu přivedla vědce dětská neuroložka Carsten Bönnemannová z Marylandu, specializující se na diagnostiku neznámých genetických poruch u mladých lidí. U devítileté dívky a devatenáctileté ženy diagnostikovala řadu společných fyzických symptomů. Kromě toho, že kyčle, prsty a chodidla ohýbaly v neobvyklých úhlech a trpěly skoliózou, měly potíže s chůzí i s koordinací pohybů a necítily dotek předmětů na kůži. Když pak  Bönnemannová zkoumala jejich genomy, objevila u obou katastrofální mutaci právě genu PIEZO2. Následné testy s pacientkami pak ukázaly, že na rozdíl od zdravých lidí nebyly schopné se zavázanýma očima normálně chodit, potácely se, zakopávaly a padaly dolů, nedokázaly určit směr pohybů končetin nebo se dotknout ukazováčkem nosu. Když se jim však sundal šátek z očí, s pomocí zraku tohle vcelku dobře zvládaly. 

Vědci nyní spekulují, zda různé variace genu PIEZO2 mohou mít vliv na to, zda je osoba nemotorná nebo naopak obratná či něco mezi tím. “Mohl by kvalitně seřízený gen PIEZO2 přispívat k vynikajícím atletickým výkonům a naopak poškozený gen k nemotornosti?” ptá se  Bönnemannová a vzápětí si odpovídá: “Myslím, že to není nemožné.”

 

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Yvonne K.

21. 11. 2016 | 04:28