Vědci se snaží najít odpověď na otázku, čím je lidský mozek tak jedinečný.

Vědci se snaží najít odpověď na otázku, čím je lidský mozek tak jedinečný. | zdroj: inquisitr.com


Vědci objevili v lidském mozku nový druh tajemné buňky

TÉMATA: věda | výzkum | biologie | neurologie | mozek

user-avatar

Yvonne K.

12. 12. 2018 | 09:00

Jedna z nejzajímavějších otázek týkajících se lidského mozku je také jednou z nejobtížnějších pro neurovědce: Čím se náš mozek liší od mozku ostatních zvířat?

V nové studii publikované v časopise Nature Neuroscience přinášejí vědci možnou odpověď  na tuto otázku. Vědecký tým ze Szegedské univerzity v Maďarsku odhalil nový druh mozkové buňky, které se nevyskytuje u myší i jiných zkoumaných laboratorních zvířat.

Vědci tyto buňky pojmenovali “šípkovými neurony”, neboť svou strukturou připomínají plod šípku. Patří do kategorie neuronů známých jako inhibitory, což jsou tlumicí látky snižující schopnost neuronu generovat impuls.

Studie neprokázala, že tyto speciální mozkové buňky jsou jedinečné pouze u lidí. Nicméně fakt, že tyto neurony neexistují u hlodavců, je samo o sobě pozoruhodné a řadí tyto buňky na velmi krátký seznam specializovaných neuronů vyskytujících se zřejmě jenom u lidí, nebo v mozcích primátů.

Vědci zatím neví, jaká je role šípkových neuronů v lidském mozku. Všimli si však, že vytvářejí synapse s jiným druhem neuronů v mozkové kůře – takzvanými pyramidálními neurony. Zvláštní je, že se vážou jen k určité části svého buněčného partnera. Možná takto velmi specifickým způsobem kontrolují informační tok.

Stejně jako všechny inhibitory lze šípkové neurony přirovnat k brzdám u aut, které ovšem brzdí na velmi specifických místech. “Tento zvláštní druh buněk může zastavit tam, kde jiné druhy buněk nemohou,” přibližuje jejich funkci jeden z autorů studie Gábor Tamás.

I když vědci zatím neví, jak toto ovlivňuje u lidí jejich kognitivní funkce, spekulují, že díky šípkovým neuronům dokážou lidé kontrolovat své pudy a instinkty, čímž se liší od zvířat. “Které jiné zvíře si řekne ´Mám hlad, ale teď opravdu musím tohle dokončit, takže nejprve si to vyřeším a najím se až za hodinu´?” poukazuje Trygve Bakken, hlavní autor studie. V extrémních podmínkách sice lidé jednají stejně impulzivně jako jiní živočichové, ale na určité úrovni jsou schopni svou vůlí ovládat instinkty.

To je také důvodem, proč mozek laboratorních myší nemůže sloužit jako dokonalý model pro zkoumání lidských nemocí, zvláště těch neurologických. “Naše mozky zkrátka nejsou zvětšeninami těch myších,” konstatuje Bakken a dodává: “Co nás odlišuje od zbytku živočišné říše, je kapacita a výkon našeho mozku. To nás dělá lidmi. Takže se ukazuje, že lidství je velmi těžké předvádět na zvířecím systému.”

Vědci se proto hodlají nyní zaměřit na studium vzorků lidského mozku získaných posmrtně od lidí, kteří trpěli psychiatrickými nemocemi. Jakékoli rozdíly, které by u šípkových buněk zjistili, by mohly ukázat na to, jakou roli tyto neurony hrají při vzniku duševních poruch.

 

user-avatar

Yvonne K.

12. 12. 2018 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce