| zdroj: internet


Vědci objevili zbrusu novou galaxii. Podobnou ve vesmíru ještě nikdy neviděli

user-avatar

ExtraStory.cz

1. 02. 2017 | 10:00

Vědci objevili nový druh galaxie naprosto unikátního tvaru. Skládá se ze dvou prstenců hvězd a je vzdálena 359 milionů světelných let od Země.

Galaxie nazvaná PGC 1000714 je typem prstencové galaxie, kde vnější kruh mladých hvězd obklopuje starší galaktické jádro. Bližší zkoumání této nové galaxie odhalilo, že její jádro se nalézá uprostřed nikoli jednoho, ale dvou prstenců hvězd. Je to vůbec poprvé, co astronomové na takovouto strukturu ve vesmíru narazili.

Nejběžnější typ nám známých galaxií má v zásadě diskovitý tvar s hvězdami rozprostřenými buď ve spirálové formaci, jako naše Mléčná dráha, nebo ve tvaru elipsy. Existují i nepravidelné typy galaxií, kam patří právě prstencové galaxie, z nichž nejznámějším příkladem je takzvaný Hoagův objekt, jenž v roce 1950 objevil astronom Arthur Hoag. Hoagův objekt

Na rozdíl od galaxií diskovitého tvaru, v nichž jsou hvězdy většinou rozprostřeny kolem společného jádra, v těch prstencových jsou rozděleny do dvou odlišných táborů: prstenec mladých modrých hvězd, které září velmi jasně na vnější straně, obklopuje zřetelné jádro starších, méně zářivých hvězd v centru.

Prstencové galaxie jsou samy o sobě ohromně vzácné, takže když vědci zjistili, že PGC 1000714 se skládá ze dvou takovýchto prstenců hvězd, bylo jim jasné, že zachytili něco opravdu mimořádného. “Bylo to, jako když spatříte sněžného leoparda nebo jiný vzácný druh nepolapitelného zvířete,” řekl CNN americký astrofyzik Patrick Treuthardt. Právě on se svými kolegy novou galaxii zkoumal v observatoři Las Campanas v Chile a určil, že vnější prstenec modrých hvězd je starý asi 0,13 miliardy let, zatímco mnohem starobylejší rudé jádro má přibližně 5,5 miliard let. Vnější a vnitřní prstenec galaxie

Jak galaxie o dvou prstencích vznikla, není zatím jasné. Vědci spekulují, že k tomu mohlo dojít spojením dvou formací v různých dobách. Možná vnější prstenec začlenil části nějaké na plyn bohaté galaxie, jež se vyskytovala poblíž. Není ovšem jasné, jak dlouho takto koexistují. Pokud nedrží pohromadě delší dobu, vysvětlovalo by to, proč jsou z hlediska lidského pozorování prstencové galaxie tak vzácné. Vzhledem k tomu, že o nich, stejně jako o jiných nepravidelných galaxiích toho víme zatím zoufale málo, může objev a výzkum PGC 1000714 přispět k lepšímu porozumění vesmíru a tomu, jak byl utvářen.

“Vzácné výjimky, jako je PGC 1000714, zpochybňují naše teorie, což je důležitým aspektem vědy,” prohlásil Patrick Treuthardt.

témata

user-avatar

ExtraStory.cz

1. 02. 2017 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce