Koule na dně Atlantiku

Koule na dně Atlantiku | zdroj: LifeScience


Vědci řeší záhadu kovových koulí nalezených na dně Atlantiku

TÉMATA: podmořský svět

user-avatar

Markéta Oderská

21. 02. 2015 | 07:15

Od jejich prvního objevu v roce 1873 se vědci snaží přijít na to, kde se vzaly na dně světových oceánů miliony koulí a kuliček, které obsahují vzácné kovy v takovém složení, které nikde na Zemi nenajdete.

Říká se jim manganové konkrece a kromě manganu a železa obsahují také velmi významnou zásobu neželezných kovů jako kobalt, měď, nikl, titan, chrom, zinek, ale také i zlato, stříbro, uran a dokonce i tzv. vzácné zeminy. Díky tomu jsou tyto kulovité útvary předmětem lidského zájmu, neboť by se mohly do budoucna stát cenným zdrojem nerostných surovin.

Nyní se zdá, že je věda o něco blíže k vyřešení jejich záhady. Nedávno byla totiž v Atlantiku odhalena obrovská ložiska manganových konkrecí. Jedná se o zatím největší naleziště v Atlantiku.

Loď R/V Sonne s německými výzkumníky na palubě byla zrovna několik stovek mil východně od ostrova Barbadosu, když do svých sítí zachytila namísto mořských živočichů, jež se vypravila zkoumat, jen samé tmavé koule. Pomocí dálkové kamery vědci zjistili, že je mořské dno doslova poseté kulatými útvary o různé velikosti – od golfového míčku až po bowlingové koule. Ležely okolo pěti až pěti a půl tisíce metrů hluboko v moři.

„Byl jsem překvapen, protože tady bych manganové konkrece nečekal,“ sdělil magazínu LiveScience šéf expedice Colin Devey. Doposud byly totiž nalézány hlavně v Tichém oceánu. „Jsou velmi, velmi kulaté, což je zvláštní,“ řekl dále Devey. „Obvykle vypadají jako kravský trus,“ poznamenal.

Vzhledem k tomu, že se pět milimetrů vrstvy utvoří za milion let, předpokládá se, že některé z těchto koulí jsou staré až 10 milionů let.

Dodnes si vědci lámou hlavy, jak se manganové konkrece v moři vlastně vytvořily. Podle jedné z hypotéz jsou výsledkem chemických reakcí za podpory mikrobů, jiná teorie zase připisuje velkou úlohu při vysrážení minerálů manganu vulkanické činnosti a podmořským horkým pramenům.

Vědci nyní doufají, že díky důkladnější analýze těchto útvarů lépe porozumějí tomu, jak vznikly. Zároveň s tím by mohli odkrýt tajemství o změnách podnebí na naší planetě. Tím, jak konkrece pomalu rostly, uchovávají ve svých vrstvách nejstarší „zápisy“ o historii zemského klimatu.

 

user-avatar

Markéta Oderská

21. 02. 2015 | 07:15

> ExtraStory   |   Inzerce