Francouzští vědci odebrali ze sibiřského permafrostu další megavirus a chtějí jej reaktivovat.

Francouzští vědci odebrali ze sibiřského permafrostu další megavirus a chtějí jej reaktivovat. | zdroj: AFP


Vědci se chystají vzkřísit k životu megavirus z pravěku. Hrozí lidem nákaza?

TÉMATA: sibiř | viry | globální oteplování

user-avatar

Tyrion

14. 09. 2015 | 11:00

Francouzští vědci oznámili, že probudí ze spánku megavirus, který objevili v podzemních vrstvách věčně zmrzlé půdy na severovýchodě Sibiře. To ihned vyvolalo otázky, zda se tím neotevře pomyslná Pandořina skříňka nové virové nákazy.

Mollivirus sibericum, což v překladu značí „měkký virus ze Sibiře“, je již v pořadí čtvrtým obřím virem objeveným v 21. století. Tentýž tým francouzských vědců z Francouzského národního centra pro vědecký výzkum loni na Sibiři objevil virus nazvaný Pithovirus sibericum. Oba sibiřské viry se nepodobají žádnému jinému známému viru na Zemi. Moderní viry jsou drobné a mají jen několik genů. Sibiřské viry však obsahují 500 genů, čímž se zařadily do nové kategorie virových gigantů – rodiny zvané Megaviridae.

„Šedesát procent jejich genového obsahu se nepodobá ničemu na Zemi,“ uvedla francouzská badatelka Chantal Abergelová. Virus Pandoravirus, objevený v roce 2003, má dokonce 2 500 genů. Pro srovnání, HIV viry jich mají jen 12 a chřipka typu A pouhých osm. Megaviry jsou oproti nim viditelné světelným mikroskopem a mají délku větší než polovinu mikronu, tedy tisícinu milimetru. Mollivirus sibericum měří 1,5 mikrometrů a je tak dosud největším nalezeným virem na světě. 

Mollivirus sibericum

Je laboratorní experiment nebezpečný?

Vědci ujišťují, že nový virus oživí, jen až si budou jisti, že nepředstavuje žádnou hrozbu pro zvířata ani pro lidi. Celý proces bude probíhat v laboratorním prostředí za přísných bezpečnostních podmínek. Zároveň však varují, že pokračující tání permafrostu způsobené globálním oteplováním může vyvolat k životu neznámé viry, s nimiž se lidstvo nikdy nesetkalo a není proti nim imunní. Řízená infekce jednobuněčných organismů v laboratoři je tak jedna věc, zatímco tání permafrostu činí rizika prehistorických patogenů velmi reálnými, uvedli vědci ve své nedávno publikované studii. „Stačí pár virových částic, které jsou stále infekční, aby v přítomnosti zranitelného hostitele oživily potenciálně patogenní viry,“ napsali. 

Výzkum virů probíhá za přísných bezpečnostních opatření, vědci nosí na sobě speciální ochranný oděv.

K nakažlivým nemocem se lidstvo může prokopat

Od 70. let 20. století se permafrost neustále ztenčuje a bude dál ubývat. Tání ledovců činí arktické oblasti více přístupnějšími a lákavějšími pro využívání jejich nerostných zdrojů. Odhaduje se, že na Sibiři se nalézá 30 procent světových zásob ropy, ložiska zlata a jiných důležitých nerostů. Jakmile začnou lidé tyto oblasti průmyslově využívat, proniknou do hlubších vrstev zmrzlé půdy, kde může dřímat nebezpečí v podobně zmražených virů. „Jestliže nebudeme opatrní a budeme tyto oblasti industrializovat, aniž bychom podnikli bezpečnostní opatření, riskujeme, že se jednoho dne viry – jako třeba neštovice – probudí k životu,“ upozornil Jean-Michel Claverie, šéf výzkumného týmu.

Pokud se totiž ukáže, že tyto viry umí přežívat podobně jako améby, pak to znamená, že jsme neštovice nevymýtili z planety, pouze z jejího povrchu. „Jak půjdeme hlouběji, možná je reaktivujeme, až se neštovice opět stanou nakažlivým onemocněním pro člověka moderní doby,“ varuje vědec.

user-avatar

Tyrion

14. 09. 2015 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu