Vyvolat halucinaci i bez drog je překvapivě jednodušší, než by se mohlo zdát.

Vyvolat halucinaci i bez drog je překvapivě jednodušší, než by se mohlo zdát. | zdroj: livescience.com


Vědci se díky nové studii ptají: Proč vlastně nemáme nepřetržité halucinace?

TÉMATA: věda | výzkum | mozek | halucinace

user-avatar

Simona Knotková

6. 09. 2019 | 13:51

Tým badatelů ze Stanfordovy univerzity provedl experiment, ve kterém se zaměřil na halucinace. Dospěl k zajímavému závěru.

Sledovaným objektem experimentu se staly mozky myší, u nichž se vědci pokusili vyvolat halucinaci. Nepoužili k tomu ale žádné syntetické látky. Nástrojem se jim stala optogenetika, biologická metoda využívající k řízení buněk světlo.

Vědci do myších lebek nejprve vyřezali okénko, kterým odkryli část vizuálního kortexu, oblast mozkové kůry zpracovávající vizuální podněty. Zároveň do myší vložili geny produkující dva proteiny; první z nich aktivoval neuron poté, co na něj bylo posvíceno infračerveným laserem, druhý svítil zeleně pokaždé, když byl tento neuron aktivován.

Myším byly následně pouštěny vodorovné nebo svislé černé čáry na bílém pozadí, díky čemuž se badatelé dozvěděli, které neurony na jednotlivé linie reagují. V dalším kroku experimentu byly myši vytrénovány tak, aby se pokaždé, když uvidí svislou čáru, napily z proudu vody. Kontrast mezi černými čárami a bílým pozadím se postupně snižoval, což způsobovalo, že myši nevěděly, kdy se mají napít.  

A v tomto okamžiku přišel nejzajímavější moment pokusu. Pomocí otvoru v lebce a speciálního laseru vědci začali osvětlovat přesně ty neurony, které byly spojeny s viděním vodorovných nebo svislých čar. Dospěli ke zdárnému závěru – myši olizovaly proud vody i v momentě, kdy na obrazovce svislé čáry nebyly, ale jejich mozek si po osvětlení laserem myslel, že tam jsou. Jinými slovy: Vědcům se u laboratorních myší povedlo vyvolat halucinaci.  

Tým ze Stanfordovy univerzity nejvíce udivil fakt, že i když je mozek myši tvořen miliony neuronů (u člověka jsou to miliardy), k vytvoření zrakového klamu stačilo ovlivnit pouhou cca dvacítku z nich.  

"Pokud k vyvolání vjemu stačí jenom dvacet neuronů, proč tedy vlastně nehalucinujeme kvůli nepravé nahodilé aktivitě nepřetržitě? Netušíme, kolik neuronů by bylo třeba k vyvolání složitější myšlenky, smyslového prožitku nebo emoce, ale je pravděpodobné, že by to bylo překvapivě nízké číslo vzhledem k tomu, co jsme viděli u myší," sdělil vedoucí studie Karl Deisseroth.

user-avatar

Simona Knotková

6. 09. 2019 | 13:51

> ExtraStory   |   Inzerce