Hordy mongolských nájezdníků ve filmu  Mongol – Čingischán (2007)

Hordy mongolských nájezdníků ve filmu Mongol – Čingischán (2007) | zdroj: mongolschinaandthesilkroad.blogspot.com


Vědci už vědí, co zastavilo Mongoly před ovládnutím Evropy

TÉMATA: mongolové | mongolsko | čingischán

user-avatar

Irena Gruberová

17. 06. 2016 | 11:45

Chybělo málo a Mongolové v 15. století málem ovládli celou Evropu včetně Čech a Moravy. Pak se ale náhle začali stahovat zpátky do Asie. Až donedávna se historici mohli o možných příčinách jejich ústupu jen dohadovat, neboť historické prameny psané z pohledu mongolských velitelů jsou vzácné. Ve snaze rozluštit tuto záhadu podívali se vědci na jiný druh zápisu – letokruhy stromů. Tato dřevěná kronika jim odhalila, že od dalšího postupu do Evropy Mongoly odradilo nebývale studené a vlhké počasí.

Když Čingischán v roce 1227 zemřel, odkázal svému synu Ögedejovi rozsáhlé území rozpínající od severovýchodu Číny až po Kaspické moře. V době svého největšího rozmachu ovládali Mongolové území o rozloze 33 000 000 km2 (22 % souše). Pod mongolskou vládou žilo na 100 milionů obyvatel.

“Ať už to měříme celkovým počtem poražených lidí, součtem zabraných zemí či celkovou okupovanou plochou, Čingischán dobyl dvakrát více než jakýkoli jiný muž v historii,” píše historik Jack Weatherford ve své knize “Čingischán a vznik moderního světa”. Mapa znázorňující rozšiřování Mongolské říše a vpád Mongolů na Kavkaz a do ruských oblastí v letech 1222 až 1223.

Ögedej  kráčel v otcových stopách a Mongolskou říši dál rozšiřoval na východ i na západ. Dobyl zbytek severozápadní Číny a pronikal do Ruska. Nebývale teplé a současně vlhké počasí umožnilo mongolským hordám přejet na koních největší asijskou poušť Gobi.

V roce 1240 Mongolové vyplenili Kyjev a rychle postupovali na západ. Jejich cílem bylo dobýt celou Evropu. Nejprve však chtěli ovládnout strategicky důležitou panonskou nížinu, kde se rozkládalo centrum uherského království. S tažením do Uherska začali v březnu 1241 a jejich vojska se přehnala i přes Moravu a Slezsko. Mnohem silnější uherské vojsko Mongolové skoro na hlavu porazili. V prosinci 1241 však nečekaně Ögedej zemřel a Čingischánův synovec Bátú a ostatní velitelé  pospíchali na sněm do hlavního města Karakorumu, aby se mohli zúčastnit volby budoucího velkého chána. Uherská malba ze 14. století zobrazující domácí vojáky v boji s mongolskými nájezdníky, unášejícími maďarské zajatkyně.

To však zřejmě nebylo hlavním důvodem, proč se v následujícím roce mongolské hordy náhle obrátily směrem na jih, na území dnešního Srbska, a ustupovaly přes Rusko zpátky do Asie. Další chánové sice podnikli několik příležitostných nájezdů na evropská města, ale tím jejich válečné tažení do Evropy končilo.

Existuje několik hypotéz, proč mongolská vojska nečekaně opustila západní frontu, ale nejuspokojivější vysvětlení vědci nedávno nalezli v lesích. V pěti regionech Evropy odebrali vzorky ze stromů, aby zkoumali, jaké vládlo počasí v době mongolských výbojů. Stromy jsou totiž obzvlášť citlivé na sebemenší změny klimatu, které se zapisují do jejich letokruhů. Z nich tak výzkumníci vyčetli, že počasí v Uhrách a okolí bylo v letech 1238 až 1241 neobvykle studené a vlhké. Extrémní vlhkost a časné jarní tání proměnily uherské nížiny v močály a bažiny, což byl dosti nevhodný terén pro pohyb tisícovek koní, bez nichž se mongolští nájezdníci neobešli. Poslední rok mongolské invaze do Evropy, rok 1242, byl obzvláště deštivý. Nadměrné deště zničily úrodu, takže mongolské hordy měly omezený přísun potravin. Hladomor zachvátil střední a východní Evropu a měl na svědomí tisíce lidí. Je tedy pravděpodobné, že se mongolští velitelé rozhodli změnit kurs svých výbojů směrem na jih kvůli tamním sušším podnebným podmínkám. Iluminace ze 14. století zobrazující bitvu u Lehnice, v níž proti Mongolům bojovali i Moravané.

Definitivně pak snahu Mongolů na další výboje v Evropě pohřbilo úmrtí čtvrtého velkého chána všech Mongolů Möngkeho v roce 1259, po němž následovaly mocenské boje mezi Čingischánovými potomky,  které vedly k rozdělení Mongolské říše a ke vzniku samostatných chanátů.

Vědci tak uzavírají svoji studii konstatováním, že dokonce i malé klimatické výkyvy mají dopad na historii. Toto poznání může být jistým varováním i pro současníky.

user-avatar

Irena Gruberová

17. 06. 2016 | 11:45

> ExtraStory   |   Inzerce