Lomená pyramida je neobvyklá svým nepravidelným tvarem.

Lomená pyramida je neobvyklá svým nepravidelným tvarem. | zdroj: adeptinitiates.com


Vědci zachytili kosmické paprsky v Lomené pyramidě. Pomohou jim odhalit její tajemství?

TÉMATA: archeologie | objevy | egypt | pyramidy

user-avatar

Tyrion

20. 01. 2016 | 11:30

Vědci začínají zkoumat kosmické částice zvané miony, které nedávno nashromáždili uvnitř Lomené pyramidy v Egyptě. Doufají, že jim pomohou rozluštit hádanku, jak se stavěly egyptské pyramidy.

Minulý měsíc byly uvnitř Lomené pyramidy v Dašhúru instalovány desky detektoru, který sbíral data o mionech, elementárních částicích, které jsou mnohem menší než atom. Oznámil to Mehdi Tayoubi, prezident Institutu inovativní ochrany památek, který loni v listopadu spustil svůj ambiciozní projekt pojmenovaný Scan Pyramids. Jeho cílem je "sondáž v samém srdci největších egyptských pyramid, aniž by se musel vyvrtávat nejmenší možný otvor".

Vědci do Lomené pyramidy nainstalovali desky na detekci částic z kosmického záření.

Miony jsou elementární částice, které vznikají při vstupu kosmického záření do horních vrstev zemské atmosféry a dopadají na zemský povrch v množství přibližně 10 000 na čtvereční metr každou minutu. Tyto částice procházejí prázdnými prostory, ale tvrdší plochy je mohou pohlcovat nebo odchylovat z jejich drah. Studiem jejich akumulace se mohou badatelé dozvědět něco více o stavbě pyramidy.

„O tom, jak byly pyramidy stavěny, neexistuje jediná teorie, která by byla stoprocentně prokázaná nebo ověřená. Všechno jsou to pouze teorie nebo hypotézy,“ upozornil Hany Helal, viceprezident institutu. „To, oč se s těmito novými technologiemi pokoušíme, je snaha buď potvrdit, změnit, vylepšit nebo upravit tyto hypotézy,“ dodal.

Letecký pohled na Lomenou pyramidu v nekropoli Dahšúr

Za měsíc se tým vědců sdružených okolo projektu Scan Pyramids chystá odstartovat také mionové testování v největší pyramidě v Gíze, Chufuově (Cheopsově) pyramidě.

„Dokonce i když najdeme někde jeden metr čtvereční prázdného prostoru, přinese to nové otázky a hypotézy a možná to pomůže vyřešit nějaké otázky,“ poznamenal Mehdi Tayoubi. Jeho tým bude rovněž zkoumat dvě pyramidy v Gíze a dvě v Dašhúru s použitím infračervených 3D skenů a laserů. Jak doufají, tatáž technologie by mohla pomoci objevit skrytý hrob v Tutanchamonově pohřební komoře, jenž možná patří královně Nefertiti. Hrob této největší egyptské krasavice se dosud nikomu nepodařilo najít.

Lomená pyramida
Jako první se v nekropoli Dahšúru začala stavět pyramida, které se dnes říká Lomená. Nechal ji postavit faraón Snofru ve 26. století př. n. l. Staří Egypťané ji nazývali „Snofru se zjevuje v záři“. Je vysoká 101 metrů, což z ní činí čtvrtou největší staroegyptskou pyramidu.
Pyramida je neobvyklá svým nepravidelným tvarem. Ve spodní části svírají stěny se zemí úhel 55°, ve výšce 45 metrů se však lámou na mírnější úhel 43°. Tato zvláštnost bývá vysvětlována číselnou symbolikou: jsou to vlastně dvě pyramidy v jedné, což má vyjadřovat spojení Horního Egypta a Dolního Egypta pod faraónovou vládou. Jiná teorie uvádí praktické důvody. Do té doby se stavěly pouze stupňovité pyramidy, takže byla vůbec prvním pokusem o pyramidu ve tvaru jehlanu s hladkými stěnami. Nedostatek zkušeností vedl k tomu, že stavitelé navrhli stěny příliš příkré, což vzhledem k nestabilnímu hlinitoštěrkovému podloží ohrožovalo statiku stavby, proto bylo v průběhu stavby rozhodnuto změnit sklon stěn.
Lomená pyramida je ojedinělá také tím, že má uvnitř dvě komory spojené chodbou. Každá komora má vlastní vchod: jeden se nachází na západní straně ve výšce 33 metrů a druhý na severní straně ve výšce 12 metrů. Zajímavé také je, že přesně v ose pyramidy je umístěna svislá šachta. 

Schéma Lomené pyramidy

Kdo byl Snofru
Snofru byl egyptský panovník 4. dynastie. Vládl přibližně v letech 2639/2589–2604/2554 př.n.l. Jako jediný si nechal pro sebe postavit dvě pyramidy (druhou je nedaleká Červená pyramida). Tato zvláštnost bývá rovněž vysvětlována jeho dvojjedinou rolí vládce Horního a Dolního Egypta. 
Podle všech dochovaných zpráv a záznamů byl Snofru velmi energickým panovníkem. Říše během jeho vlády zesílila a zbohatla. Upevnil jednak postavení Egypta v tehdy civilizovaném světě a posílil i své postavení jakožto vládce a boha v jedné osobě. Jeho vojska obsadila Sinaj s cílem získat tamější měděné a tyrkysové doly. Úspěšné boje vedl i s Núbijci, na nichž vydobyl  jejich některé zlaté doly. Okupoval i území, která s Egyptem sousedila na východě. K zabezpečení všech svých výbojů a bezpečnosti říše nechal vybudovat tzv. „hradbu Jižní a Severní země“. Posílal také obchodní výpravy, které měly ozbrojený doprovod, až na území dnešního Libanonu, kde měly za úkol nakoupit cedrové dřevo. V každém roce své vlády nechal údajně postavit jeden nový chrám či pevnost.

 Snofruova socha v Egyptském muzeu v Káhiře

user-avatar

Tyrion

20. 01. 2016 | 11:30

> ExtraStory   |   Inzerce