Ilustrativní foto.

Ilustrativní foto. | zdroj: livescience.com


Vědci zjistili, co se vašem mozku děje, když máte depresi

TÉMATA: psychiatrie | psychologie | psychická nemoc | deprese | smutek | mozek

user-avatar

Simona Knotková

27. 11. 2018 | 08:00

Stále se bohužel najde spousta jedinců, kteří jsou přesvědčení, že psychické potíže jako deprese nebo úzkost jsou jenom pseudochoroby. Poslední studie kalifornských vědců ovšem jasně demonstruje, že podobné stavy a s nimi související změnu mozkové činnosti můžeme fyzicky prokázat.

"Jenom moc všechno řešíš." – "Vždyť ti nic nechybí, tak z čeho bys asi tak mohl mít deprese?" – "Asi nemáš co na práci, tak si vymýšlíš problémy." – "Tak prostě deprese neměj." S podobnými frázemi se ve svém okolí setkal asi každý člověk trpící psychickými problémy. Depresi nebo úzkost bohužel nejde na první pohled poznat stejně jako třeba rýmu a kašel, a proto si někteří jedinci myslí, že se jedná jenom o jakési pseudonemoci. Studie provedená týmem výzkumníků z Kalifornské univerzity v San Franciscu přitom jasně ukazuje, že během stavů smutku dochází v našem mozku ke změnám, které jdou zaznamenat moderními technologiemi. Celý text vyšel na začátku listopadu ve vědeckém žurnálu Cell.

Aktivita mozku ve spojitosti se změnami nálad byla již dříve zkoumána prostřednictvím magnetické rezonance. Jednalo se však o metodu, která činnost mozku zaznamenávala nepřímo a nedokázala postihnout změny, k nimž docházelo v rychlém časovém sledu. Pro novou studii lékaři použili techniku intrakraniální elektroencefalografie (iEEG), během níž jsou elektrody připojeny přímo na mozek. Protože se jedná o invazivní vyšetření, do výzkumu bylo zapojeno dvacet jedna pacientů, kteří iEEG podstoupili primárně kvůli epileptickým záchvatům. Jejich úlohou bylo během deseti dnů zaznamenávat své pocity a změny nálad. Výzkumníci následně zjišťovali, jak se jejich psychická pohoda odrážela na mozkové činnosti.

Zjistili, že u třinácti z dvaceti jedna pacientů se pocity smutku a špatné nálady projevovaly zvýšeným přenosem neuronů mezi amygdalou (oblastí spojenou s emočními prožitky) a hipokampem (oblastí spojenou s pamětí).

"Myšlenka, že vzpomínky na negativní zážitky jsou úzce spojené s negativními emocemi, je už v psychiatrii stará a je na ní také založena kognitivně behaviorální terapie. Náš objev může dokazovat, že mezi tímto vztahem existuje i biologický základ," sdělil spoluvedoucí studie Vikaas Sohal.

Dodává, že jejich závěry dokazují, že deprese či úzkostné stavy mají fyzické projevy, které se dají zaznamenat. "Většině pacientů jistě pomůže, když budou vědět, že se cítí depresivně kvůli něčemu konkrétnímu v jejich mozku, co můžeme změřit. Naše studie jim dává potvrzení jejich problémů a odstraňuje stigma. Dodává jim sílu, aby navštívili lékaře a našli vhodnou léčbu."

Není ještě nicméně jasné, zda je to právě změna v mozku, která špatnou náladu způsobuje, nebo špatná nálada, která způsobuje změnu mozkové činnosti. Studie dala vědcům podklad pro další zkoumání, díky němuž mohou v budoucnu vyvinout nové léčebné metody.  

user-avatar

Simona Knotková

27. 11. 2018 | 08:00

> ExtraStory   |   Inzerce