Ztráta otce v dětském věku podnítila v muži celoživotní zájem o nalezení způsobu, jak cestovat nazpět v čase.

Ztráta otce v dětském věku podnítila v muži celoživotní zájem o nalezení způsobu, jak cestovat nazpět v čase. | zdroj: coasttocoastam.com


Vědec chce sestrojit stroj času, aby se setkal se svým mrtvým otcem a varoval ho před smrtí

TÉMATA: věda | fyzika | cestování časem | stroj času | teorie relativity | albert einstein | kvantová mechanika

user-avatar

Yvonne K.

13. 10. 2018 | 11:00

Zní to jako fantazie, jenže 71letý Ron Mallet je uznávaným profesorem teoretické fyziky na Univerzitě v Connecticutu. Říká o sobě, že je normální, obyčejný člověk, který má celoživotní vášeň, a tou je možnost cestování v čase. Od dětství sní o tom, že sestrojí stroj času. Nejen sní, ale také na tom vážně pracuje. Motorem je mu touha se setkat se svým zesnulým otcem.

Ronův otec byl silný kuřák, který zemřel na infarkt v 33 letech. Ronovi bylo tehdy deset a se smrtí svého táty se nikdy nedokázal vyrovnat. "Naprosto jsem ho miloval. Úplně mě to zdrtilo," přiznal.

Před nesnesitelným zármutkem unikal do světa knih. Asi rok po pohřbu narazil na knihu, která navždy změnila směr jeho života. Tou knihou byl Stroj času, vědecko-fantastický román od H. G. Wellse z roku 1895. S úžasem četl první větu v knize: “Vědci velmi dobře vědí, že čas je jen forma prostoru. Můžeme se pohybovat tam a zpět v čase, stejně jako se můžeme pohybovat tam a zpět v prostoru.” V tu chvíli mu jako chlapci blesklo hlavou: “Pokud bych dokázal sestrojit stroj času, mohl bych se dostat do minulosti, znovu se setkat s tátou a možná mu zachránit život a tím vše změnit.” 

Svůj první stroj času skládal doma na koleni ze starých pneumatik od kol a elektronických součástek, které zbyly po otci, jenž se živil jako opravář televizí. S tímto zařízením se malý Ron sice do minulosti nedostal, ale brzy pochopil, že musí studovat vědu, aby se dozvěděl víc. Inspirací mu byl Albert Einstein a jeho teorie relativity, podle které je časoprostor zakřivován hmotou a energií. Přestože až do začátku 20. století bylo cestování v čase považováno za nemožné, fyzik Albert Einstein pomocí speciální teorie relativity ukázal, že do budoucnosti v jistém smyslu cestovat lze.

Díky vojenské službě a působení ve válce ve Vietnamu byl Mallet přijat k bezplatnému studiu na Penn State University, kde v roce 1973 získal doktorát. Poté nastoupil na místo odborného asistenta na univerzitě a věnoval se studiu černých děr. “Einsteinova teorie říká, že čím blíž se k černé díře dostanete, tím víc se čas zpomalí, takže kdybych je studoval, mohl bych zjistit, jak by se mohl čas měnit,” vysvětloval důvod volby svého oboru. Pochopitelně to před svými kolegy na univerzitě dlouhá léta tajil. Zlom v jeho bádání přišel, když v 55 skončil s infarktem v nemocnici. Tehdy mu došlo: "V Einsteinově teorii nejen hmota, ale i světlo může vytvářet gravitaci. Pokud může gravitace ovlivnit čas, pak totéž je schopno i světlo. Uvědomil jsem si, že čas, stejně jako prostor, lze zkroutit kolujícími světelnými paprsky," vysvětluje.

V roce 2000 Ron Mallet zveřejnil rovnici, která, jak říká, dokázala jeho teorii. “Zjistil jsem, že s cirkulujícím paprskem bychom mohli napodobovat proces rotující černé díry,” sdělil v dokumentu, který o něm natočil kanadský režisér Jay Cheel. "S využitím cirkulujícího paprsku laserového světla jsem mohl matematicky dokázat, že to může vést k zakřivení prostoru i času. Tím, že se zkroutí čas do smyčky, bude možné cestovat zpátky v čase,” upřesnil. Pak totiž stačí jít kolem této smyčky a vrátit se do libovolného bodu v historii, právě tak, jako vás procházka kolem bloku přivede zpět k vašim hlavním dveřím. Wellsův román Stroj času se poprvé dočkal filmového zpracování v roce 1960.

Tento cirkulující paprsek světla by měl podobu "prstencového laseru", zařízení, které umožní laserovým paprskům obíhat ve smyčce. Tím by se prostor uvnitř prstencového laseru zakřivil, jako když mícháme lžičkou v kávě. A protože prostor a čas jsou úzce spojené, ohýbáním prostoru by se měl ohnout i čas. Malletova teoretická práce ukazuje, že s dostatečnou intenzitou laseru v dostatečně malém prostoru by bylo možno zkroutit čas tak, že už neprobíhá v nekonečné linii od minulosti do budoucnosti, ale vznikne z něho kruh.

Od roku 2015 Ron vybírá peníze na financování studie proveditelnosti a spolupracuje s laserovými fyziky, kteří pracují na prototypech takového zařízení. Aby však fungovalo, bude zapotřebí obrovského množství energie a najít způsob, jak všechno zmenšit na mikroskopické měřítko. Mallett tvrdí, že účinek kolujícího světla závisí na jeho rychlosti: čím pomaleji se světlo pohybuje, tím větší je zakřivení časoprostoru. “Zpomalené světlo otevírá možnosti, které jsme dosud neměli,” říká.

Má to však jeden velký háček – Mallettův kruh světla totiž neumožňuje cestování do minulosti za časový bod, v němž čas poprvé utvořil uzavřenou smyčku. Člověk by se tak mohl nejdále dostat zpět v čase do doby, kdy byl stroj času uveden v provoz. 

Ani to Malleta však neodrazuje od dalších pokusů. Nadějí je mu kvantová mechanika, podle níž existuje mnoho světů. “Nový výzkum, který zahajuji, jde ještě dál,” naznačuje. Věří, že bude možné v budoucnu nejen libovolně cestovat do minulosti, ale také ji měnit. Člověk by tak třeba mohl zpětně zvrátit některá svá špatná rozhodnutí nebo změnit své špatné zvyky. Pokud by Ron Mallet svého otce díky stroji času dopředu varoval, co mu v budoucnu hrozí, mohl by přestat kouřit a pít, a dožít se tak podstatně vyššího věku. Na druhou stranu by jeho syn v sobě možná nikdy neprobudil vášeň pro cestování v čase a nestal by se renomovaným vědcem. Místo toho by se třeba vyučil jako jeho táta elektrikářem… Byl by však zřejmě šťastnější. “Dokonce i teď, po desítkách let, se mi po něm stýská. Nemohu uvěřit, že je pryč,” svěřil se v dokumentu.

Kvantový svět mu však dává naději, tam totiž nic není nemožné. Bizarní kvantové zákony umožňují nepozorovaným částicím, jako jsou atomy a elektrony, být na dvou místech najednou. Pokaždé, když je pozorování donutí zvolit si jednu nebo druhou pozici, vzniká nový vesmír. Existuje tak hypoteticky paralelní svět, v němž by mohl být Ron Mallet opravdu šťastný.





user-avatar

Yvonne K.

13. 10. 2018 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce