Člověk musí překonávat entropii všeho druhu - nejen tělesnou - neustálým rozvojem. Co vzniklo jako vývojová nutnost, stává se příliš často vývojovou brzdou.

Člověk musí překonávat entropii všeho druhu - nejen tělesnou - neustálým rozvojem. Co vzniklo jako vývojová nutnost, stává se příliš často vývojovou brzdou. | zdroj: sciencealert.com


Vědomí je možná vedlejším produktem entropie, tvrdí vědci

TÉMATA: vědomí | vesmír | věda | entropie

user-avatar

Yvonne K.

22. 03. 2017 | 15:43

To, že je náš lidský mozek utvořen ze stejné “hvězdné hmoty” jako vesmír, je samo o sobě fascinující, ovšem vědci odhalují, že to zřejmě není to jediné, co mají společného. Stejně jako vesmír, je možná i mozek naprogramován tak, aby maximalizoval chaos a zmatek, a naše vědomí je toho vedlejším produktem.

Lidé se od pradávna snaží odhalit tajemství vědomí, ale vědci skutečně stále neví, odkud se bere a proč jej máme. Nová studie francouzských a kanadských výzkumníků však předkládá novou hypotézu: co když je vědomí přirozeným důsledkem našich mozků, které maximalizují svůj informační obsah? Jinými slovy, co když je vědomí vedlejším produktem mozku směřujícího ke stavu entropie? Často se setkáváme s jistou formou definice entropie jako veličiny, která informuje o jakési míře neuspořádanosti systému.

Entropie je v zásadě termín, který popisuje vývoj systému od uspořádanosti směrem k chaosu. Vezměme si jako příklad, když si dítě postaví bábovičku z písku. Ta má nízký stupeň entropie, ovšem jakmile se rozsype, míra entropie je vysoká – to, co předtím mělo pevnou formu, je nyní neuspořádané a neurčité. 

Mnoho vědců se domnívá, že totéž se děje s vesmírem. Po Velkém třesku začal vesmír postupně spět ze stavu nízké entropie k vysoké, a protože druhý zákon o termodynamice říká, že entropie může narůstat jenom v rámci systému, vysvětluje to možná, proč se šíp času stále pohybuje dopředu. Entropie se vždy ubírá jediným směrem: od vzniku k zániku.

Vědci z Torontské univerzity a Descartovy univerzity v Paříži se rozhodli toto hledisko aplikovat na lidský mozek a vyšetřit, zda k podobné neuspořádanosti tíhne i síť neuronů. K výzkumu jim posloužily mozky devíti dobrovolníků, z nichž sedm trpělo epilepsií. Vědci srovnávali míru propojení neuronů, když tito lidé spali nebo byli v bdělém stavu a také sledovali rozdíly při jejich epileptických záchvatech a za normálního stavu. V obou případech zaznamenali stejný trend – mozky účastníků experimentu vykazovaly vyšší entropii, když byly při plném vědomí. 

“Nacházíme překvapivě jednoduchý výsledek: pro normální bdělé stavy jsou charakteristická co nejvyšší možná množství různých interakcí mezi neuronovými sítěmi v mozku, které představují vysoké hodnoty entropie,” stojí ve studii. To vede vědce k tvrzení, že vědomí by mohlo být  vlastností systému, který se snaží maximalizovat informační výměnu a vyvinout se do nové kvality. Pokud je lidské vědomí či psychika výsledkem evolučního procesu, s velkou  pravděpodobností bude utvářena interakčními procesy komunikačních subsystémů s rozdílnou rychlostí přenosu informací pro informační vstřebání a zajištění časoprostorových změn.

Vědci nyní hodlají měřit termodynamické stavy různých oblastí mozku, aby měli jasno, zda to, co se děje, je skutečnou definicí entropie nebo nějakým jiným druhem organizace. Chtějí rovněž rozšířit své experimenty na obecné lidské poznání – například, aby viděli, jak se organizace neuronů mění, když se lidé na něco koncentrují a když jsou naopak duchem nepřítomni.

Lidstvo zatím stojí na počátku chápání, jak organizovanost mozku zasahuje lidské vědomí, ale každopádně je to fascinující téma, které nám připomíná, že vše je propojeno zákony, jimiž je celý vesmír řízen.

 

user-avatar

Yvonne K.

22. 03. 2017 | 15:43

> ExtraStory   |   Inzerce