Velká sfinga v Gíze. Jde o největší sochu vytesanou z jednoho kusu kamene, která kdy byla vytvořena. Je 74 m dlouhá, 19 m široká a 21 m vysoká.

Velká sfinga v Gíze. Jde o největší sochu vytesanou z jednoho kusu kamene, která kdy byla vytvořena. Je 74 m dlouhá, 19 m široká a 21 m vysoká. | zdroj: ancient-code.com


Velká sfinga je 800 000 let stará, tvrdí ukrajinští vědci

TÉMATA: egypt | starověk | archeologie | egyptologie | gíza

user-avatar

Yvonne K.

28. 01. 2017 | 10:30

Jednou z nejtajemnějších památek na Zemi je bezpochyby Velká sfinga v Gíze. Záhadné stvoření s tělem lva a lidskou tváří mate odborníky od svého objevu. Dones není nikdo schopen určit její stáří, neboť o tom neexistují žádné písemné záznamy nebo zmínky v minulosti. Dva ukrajinští vědci však přišli s provokativní teorií, podle níž je Velká sfinga stará až 800 000 let! To ovšem obrací lidskou historii naruby.

Autory této teorie jsou vědci Maničev Vjačeslav a Alexandr Parchomenko z Národní akademie věd na Ukrajině. Ve svém výzkumu se zaměřili hlavně na to, co způsobilo erozi této největší sochy na světě. Také je zajímal mírně zvlněný terén Sfingy, zobrazující tajemný vzor.

Mainstreamoví vědci erozi sochy většinou vysvětlují působením větru a písku. Zvlnění terénu má podle nich na svědomí skutečnost, že tvrdší vrstvy hornin lépe odolávají erozi, zatímco měkčí vrstvy byly postiženy více, což způsobilo i tvarování prohlubní na svislých stěnách sochy. Sfinga byla úplně vykopána až v roce 1925.

Nicméně, jak poznamenávají Maničev s Parchomenkem, tento argument nevysvětluje, proč přední část hlavy Sfingy dutiny postrádá. Maničev a Parchomenko poukazují, že v horských pobřežních oblastech Kavkazu a Krymu, které dobře znají, se vyskytuje zcela odlišný typ větrné eroze. Tato eroze má mnohem měkčí dopad, bez ohledu na geologické složení hornin. Předkládají proto jiný mechanismus poškození sfingy.

Podle nich se morfologie dutin na stěnách Sfingy podobá prohlubním, které vytváří mořská voda v pobřežních oblastech. Vzájemná podobnost porovnávaných erozních forem, geologická stavba a petrografické složení usazenin skalních komplexů vědce přivedla k závěru, že rozhodujícím faktorem zničení tohoto monumentu byla spíše vodní vlna než obrušování pískem a větrnou erozíSfinga v průběhu času utrpěla mnoho poškození. Je vytesána z vápencového podloží; časem pak došlo k částečnému zasypání pískem a obroušení zasypaných částí.

Maničev s Parchomenkem jsou pevně přesvědčeni, že Sfinga musela být po dlouhý čas ponořena ve vodě, a odvolávají se na dosavadní geologický výzkum na Gízské plošině. Podle těchto studií na konci pliocénu (mezi 5,2 až 1,6 miliony let) mořská voda pronikla do údolí Nilu a postupně tuto oblast zavodňovala. To vedlo k k vytvoření dlouhodobě se vyskytujících sladkovodních jezer v různých obdobích od starších čtvrtohor až po mladší čtvrtohory, což potvrzuje velké množství geologické literatury. Tato jezera se nacházela na území přilehlých k Nilu. Jednoznačné známky velké erozní dutiny v horní části Sfingy odpovídají úrovni vodní plochy, která sem zasahovala v mladších čtvrtohorách. Takže sfinga zde musela stát již v tomto historickém období, tedy před 800 000 lety.

To by ovšem znamenalo, že  Velká sfinga v Gíze vznikla v době, kdy ještě Zemi neobývali lidé dnešního typu, takže lidskou civilizaci by musela předcházet nějaká jiná, nám dosud neznámá civilizace. Něco takového však konvenční věda odmítá zatím připustit.

user-avatar

Yvonne K.

28. 01. 2017 | 10:30

> ExtraStory   |   Inzerce