Lidová slavnost Fidlovačka v 19. století

Lidová slavnost Fidlovačka v 19. století | zdroj: nasepraha4.cz


Velkolepá pražská slavnost Fidlovačka, kde nechyběly mořské panny a sem tam i nějaká ta rvačka

TÉMATA: praha | nusle | slavnosti | tradice

user-avatar

Václav Pokorný

2. 04. 2018 | 11:30

Fidlovačka je ševcovský nástroj pro vyhlazování kůže. Dává název dlouholeté pražské tradici ševcovských slavností. Konají se vždy první středu po Velikonocích v pražských Nuslích. Bujará zábava ovládá celé údolí a přitáhne mnohé Pražany, mimo jiné i autora české národní hymny Josefa Kajetána Tyla.

Slavnost Fidlovačka začíná v Nuslích již za brzkého rána průvodem pražských mistrů ševcovských s tovaryši a učedníky, kteří nesou ve svém čele májku se stuhami a ševcovskými nástroji. V čele průvodu, který se vydává k některé z pražských bran, nesou střídavě májku tři mládenci, ozdobení bílými a červenými šerpami. Za nimi jde takzvaný svatý synek, vybraný ševcovský tovaryš.

Průvod prochází pražskými ulicemi za výskotu, zpěvu a živé hudby, což přivábí mnoho lidí. Připojují se k davu a po pár hodinách se průvod vrací na Nuselskou louku, kde již čekají lidé nejen z Nuslí, ale i blízkého a dalekého okolí.

Ozdobený stromek mládenci zarazí do země a z velkého ševcovského kopyta vysypou na bílý šátek malá kopýtka za všeobecného jásotu lidí. Tím je slavnost zahájena a potom se zpívá, tancuje, pije a hoduje. Fidlovačka v roce 1885

Účastnici oslav mají na výběr z mnoha atrakcí. Navštěvují krámky, stánky, kolotoče, houpačky, střelnice a různá panoptika. Artisté a cirkusáci všeho druhu nabízejí nevídanou podívanou ve zvěřincích, ke zhlédnutí jsou mořské panny a různá neslýchaná a nevídaná překvapení pro zrak a sluch. K tomu umělecké fotografické ateliéry, divadelní stánky s dřevěnými loutkami, morčátka, opičky, cvičení papoušci, kteří jedním tahem svého kuželovitého zobáčku vytahují z kola osudu samé štěstí a požehnání do budoucna. Škroupův zápis písně Kde domov můj

O věčnou slávu Fidlovačky se ale nezasloužili ani tak tito kejklíři, jako spíše mladý dramatik Josef Kajetán Tyl (1808 – 1856). Je zřejmé, že inspiraci pro svou novou divadelní hru získává jako přímí účastník této bujaré zábavy, kde není nouze ani o pořádnou rvačku. Nuselskou slavnost zvěčňuje ve své divadelní frašce pod názvem Fidlovačka, aneb žádný hněv a žádná rvačka. Zazní v ní píseň Kde domov můj, která se v následujících letech stává českým národním hitem. Velkou zásluhu na tom má i chytlavá melodie skladatele Františka Škroupa. Když se z ní v roce 1920 stává státní hymna, ani jeden z dvojice autorů už dávno nežije. Přesto se oběma podařilo dostat nuselskou Fidlovačku do školních učebnic.

 

 

user-avatar

Václav Pokorný

2. 04. 2018 | 11:30

> ExtraStory   |   Inzerce