Záměr rozšířit hlavní město o novou městskou obec oznámil Karel IV. již sedm měsíců po nástupu vlády a 26. března 1348 slavnostně, za účasti dvora, položil základní kámen ke stavbě hradeb Nového Města.

Záměr rozšířit hlavní město o novou městskou obec oznámil Karel IV. již sedm měsíců po nástupu vlády a 26. března 1348 slavnostně, za účasti dvora, položil základní kámen ke stavbě hradeb Nového Města. | zdroj: london.czechcentres.cz


Velkolepý projekt Karla IV: Nové Město pražské koncipoval jako nový Řím a Nebeský Jeruzalém

TÉMATA: praha | české království | karel IV. | nové město | středověk urbanismus

user-avatar

Václav Pokorný

26. 03. 2018 | 19:29

Karel IV. se ve druhé polovině 14. století rozhodl z Prahy vybudovat honosné a reprezentativní centrum Svaté římské říše. Založil proto Nové Město pražské, a celá Praha se tak v podstatě zdvojnásobila. Karel koncipoval Nové Město jako zhmotnění nebeského Jeruzaléma a chtěl z něj učinit nový Řím. Tato snaha se projevila zejména masivním zakládáním kostelů a klášterů, neboť bylo potřeba, aby v Praze bylo zastoupeno, podobně jako v Římě, co nejvíce liturgických tradic.

Po smrti Jana Lucemburského v roce 1346 se ujal vlády nad českým královstvím jeho syn, císař Karel IV. Za své sídlo si zvolil Prahu, z níž hodlal vybudovat reprezentativní centrum evropského významu. Přichází proto s velkolepým projektem Nového Města pražského, kde podle původních odhadů mělo bydlet 50 000 obyvatel v 5 000 domech.

Hlavním důvodem založení nové městské čtvrti byl stále se navyšující počet obyvatel Prahy, která se po korunovaci Karla IV. stala sídelním městem českého a římského krále. Po založení nové univerzity zamířila do města také spousta studentů a vzdělanců. Protože byl Karel vášnivým sběratelem relikvií, které shromažďoval v pražských chrámech, proudily sem také zástupy poutníků a věřících. A tak rok a půl po zahájení své vlády, 26. března 1348, Karel IV. pokládá základní kámen novoměstských hradeb.  Horní Nové Město pražské na Sadelerově prospektu Prahy z roku 1606 s hlavním veřejným prostorem Dobytčím trhem.

Karel sám byl velmi zbožný muž a do plánu Nového Města dal zakomponovat křesťanskou symboliku stavbou kostelů a klášterů na vybraných místech. Mělo jít o určité zhmotnění Nebeského Jeruzaléma či nového Říma. K vysvětlení toho, co tato snaha znamenala, nám poslouží skupina šesti kostelů, které se zároveň určitým způsobem vztahují i k osobě samotného Karla IV. Kostel Panny Marie, svatého Jeronýma, Cyrila a Metoděje, Vojtěcha a Prokopa je klášterní kostel opatství Na Slovanech.

Prvním je kostel Panny Marie na Slovanech, celým názvem kostel Panny Marie, sv. Jeronýma, Cyrila a Metoděje, Vojtěcha a Prokopa na Slovanech. Byl založen roku 1347 jako pokračovatel cyrilometodějské tradice z dob Velkomoravské říše. Kostel sv. Apolináře

Druhý v pořadí, kostel sv. Apolináře, odkazuje svým patronátem na Ravenu, jakožto na sídlo západořímských císařů, neboť právě sv. Apolinář v tomto italském městě působil. Stavba chrámu byla zahájena v roce 1362. Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého na pražském na Karlově je původně gotický, barokně přestavěný a doplněný kostel.

Dalším je kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého, jehož stavba započala v roce 1351. Chrám má půdorys shodný s kaplí v Cáchách, kde se tradičně odbývala korunovace římských králů. Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské je původně gotický barokizovaný kostel, který býval součástí augustiniánského kláštera.

Čtvrtým v pořadí je kostel sv. Kateřiny Alexandrijské, který byl založen v roce 1355 jako součást kláštera augustiniánek. Zasvěcením kostela sv. Kateřině vzdával Karel hold a díky za záchranu svého života a vítězství v bitvě u San Felice, která se odehrála právě na den sv. Kateřiny. Kostel Panny Marie Na Slupi

Dalším v řadě je kostel Zvěstování Panny Marie na Slupi, který byl společně s klášterem servitů založen roku 1360 jako poděkování za vyléčení se z nemoci, kterou Karel prodělal v servitském klášteře ve Florencii. Chrám sv. Petra a Pavla na Vyšehradě prožil od svého založení (okolo roku 1070) mnoho přestaveb.

A posledním chrámem je bazilika svatého Petra a Pavla na Vyšehradě. Ta byla sice založena již na konci 11. století králem Vratislavem II., v roce 1249 ji však těžce poškodil požár, a tak ji nechal Karel IV. v roce 1369 obnovit. V této bazilice dostal v předvečer své korunovace střevíce a mošnu Přemysla Oráče, což mělo poukázat na skutečnost, že pochází právě z rodu Přemyslovců.

Šestice těchto kostelů pak vytváří pomyslný křesťanský kříž, v jehož středu stojí kostel sv. Apolináře. Svislé břevno kříže se rozkládá od kostela sv. Kateřiny, přes kostel Panny Marie Na Slupi, až k bazilice svatého Petra a Pavla na Vyšehradě. Příčné rameno pak tvoří linie mezi klášterem Na Slovanech a kostelem na Karlově. Kříž kostelů

Karel se však nezabýval jen budováním kostelů a chrámů, ale věnoval také osobní pozornost veškeré výstavbě. Šlo totiž o první středověké město, které se stavělo na základě přesného urbanistického plánu.

Centrem Nového Města bylo dnešní Karlovo náměstí, nazývané až do roku 1848 Dobytčí trh. Svoji rozlohou 10 552m2 bylo ve své době největším náměstím středověké Evropy a při poutích spojených s vystavováním říšských relikvií se zde scházelo až 30 000 lidí. 

 

user-avatar

Václav Pokorný

26. 03. 2018 | 19:29

> ExtraStory   |   Inzerce