Na území dnešní obce Mikulčice se v 9. století nacházelo významné mocenské centrum v době Velké Moravy – prvního státního útvaru západních Slovanů.

Na území dnešní obce Mikulčice se v 9. století nacházelo významné mocenské centrum v době Velké Moravy – prvního státního útvaru západních Slovanů. | zdroj: promoravia.blog.cz


Velkomoravské centrum nezničily hordy Maďarů, ale velká voda

TÉMATA: archeologie | 9. století | velká morava | slované | hradiště | mikulčice

user-avatar

Václav Pokorný

14. 11. 2018 | 08:59

Aktuální archeologický výzkum slovanského hradiště Valy v Mikulčicích naznačuje, že příčinou jeho zániku nutně nemusely být nájezdy starých Maďarů. Vědci dnes pracují i s možností, že jeho konec byl spojen s přírodní katastrofou včetně povodně.

Asi málokteré slovanské hradiště budí již několik desetiletí tolik zájmu u odborné i laické veřejnosti jako hradiště Mikulčice, známé rovněž jako Mikulčice-Valy. S aktuální prozkoumanou rozlohou kolem 10 hektarů představuje nejrozsáhlejší slovanskou archeologickou lokalitu v celé České republice.

Kromě více jak 2 500 hrobových nálezů, tří velkých mostů, dvanácti kostelů, knížecího paláce a fortifikací nabízí tato lokalita hluboký pohled i do běžného života Slovanů 8. až 10. století. Valy u Mikulčic jsou tak jedním z nejvýznamnějších opevněných sídlišť městského typu, který navíc nese výrazné stopy vojenského charakteru, s dokladem osídlení jak v předvelkomoravském, tak velkomoravském období.

Velký počet církevních staveb pak naznačuje přítomnost velkomoravské elity, což opět svědčí o mimořádném významu této lokality. Ve druhé polovině 9. století byly Mikulčice podle všeho důležitým prvkem začleněným do obrany říše a jejího centra, které se předpokládá v lokalitě Starého Města a Uherského Hradiště. Areál slovanského hradiště Mikulčice-Valy

Jak toto významné slovanské hradiště Valy u Mikulčic zaniklo, není však spolehlivě objasněno. Doposud badatelé předpokládali, že zánik metropole byl spojen s nájezdy starých Maďarů.

Aktuální archeologický průzkum severního předhradí ze 2. poloviny 9. století, související se stavbou nové lávky přes řeku Moravu, však připouští i možnost přírodní katastrofy včetně povodně. Pod přístupovou cestou, která k ní povede, výzkumníci odhalili část původního opevnění severního předhradí, ale nahlédli i do bývalého říčního koryta, jež hradiště obklopovalo. V místě, kde dnešní cesta protíná někdejší opevněné předhradí, objevili velmi unikátně zachovalé části dřevěné palisády, jež zpevňovala svah mezi řekou a hradebním opevněním. Více by pak mělo napovědět následné odkopání sedimentů říčního ramena.

„Vodou neustále podemílaný břeh měl tendenci ujíždět. Tehdejší obyvatelé jej zajišťovali a zpevňovali dřevěnými kůly, čímž zároveň vytvářeli jakousi předprseň, tedy první ochranu před vlastní kamennou hradbou. Dřevo tady zřejmě mělo obě funkce – jak ochranu proti vodě, tak jako součást opevnění,“ uvedl ředitel Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Brně Lumír Poláček pro server iDNES.cz.

Povodňové sedimenty v zaniklém říčním korytu, které obklopovalo celý hrad, vydaly archeologům ještě jednu cennost – mohutný, zhruba desetimetrový kmen, jenž k dřevěné palisádě opevnění před více než tisíciletím zřejmě zanesla právě velká voda.

Podle Poláčka používali Slované výhradně dub, který měl ve vodě takřka neomezenou životnost. „Nepodléhal hnilobě, vydržel i tisíce let, protože dřevo v podstatě zkamenělo,” vysvětluje.
Všechny dřevěné nálezy teď čekají na dendrochronologickou analýzu. Ta by mohla přinést důležité informace pro přesnější datování celého opevnění. Mohla by tak napovědět, nakolik povodně ovlivnily existenci i případný zánik velkomoravského hradiště Valy u Mikulčic.

user-avatar

Václav Pokorný

14. 11. 2018 | 08:59

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu