Obyvatelé hor se vysokohorským podmínkám již v dávných letech po všech stránkách přizpůsobili.

Obyvatelé hor se vysokohorským podmínkám již v dávných letech po všech stránkách přizpůsobili. | zdroj: globtroter.pl


Větší srdce, vyšší tlak: Takto se dávní lidé přizpůsobili drsnému prostředí v horách

TÉMATA: amerika | peru | hory | adaptace | migrace | osídlení ameriky | genetická analýza | evoluce

user-avatar

Yvonne K.

11. 05. 2019 | 09:15

Přibližně před 7000 lety si dávní lidé, kteří žili vysoko v Andách, kromě jiného vyvinuli větší srdce a mírně vyšší krevní tlak, aby lépe přežívali ve vysokohorských podmínkách. K těmto změnám došlo poměrně brzy poté, co lidé začali trvale žít v horách.

Andy patří k nejstarším a nejhustěji obydleným horám. Podle archeologických nálezů začaly lovecko-sběračské komunity tyto jihoamerické velehory obývat před nejméně 12 000 lety, přičemž trvale se zde zabydlely před 9000 lety.

„Navzdory drsným podmínkám byly Andy osídleny poměrně brzy po příchodu lidí na jihoamerický kontinent," uvedli vědci ve studii publikované v časopise Science Advances. "Adaptivní rysy nezbytné pro trvalé osídlení se mohou vyvinout v relativně krátkém čase, v řádu několika tisíc let.“

Základním omezením, kterému čelí lidé trvale obývající zvláště vysokohorské oblasti, je nedostatek kyslíku vlivem řídkého vzduchu. Jejím nejběžnějším projevem je tzv. akutní horská nemoc, jež může postihnout i běžného turistu. Zatímco v případě horolezců lze problém dočasně překonat aklimatizací či použitím dýchacích přístrojů, lidé trvale žijící ve vysokých horách jsou nuceni se adaptovat fyziologicky.

Aby se vědci více dozvěděli o životě lidí žijících v dávných dobách v okolí jezera Titicaca, podrobili analýze jejich DNA. Získaná data pak porovnali s DNA moderní jihoamerické populace obývající jak nížiny, tak pohoří, a rovněž s DNA jiných původních obyvatel amerického kontinentu. Zjistili, že dávní obyvatelé And měli větší objem plic i srdce a vyšší krevní tlak. Analýza také ukázala, že přešli od sběračství a lovectví k pěstování škrobových plodin jako kukuřice a brambor. Naopak u dávných lidí z nížin nebyl přítomen gen související se štěpením škrobů, což si vědci vysvětlují tím, že zůstali u lovecko-sběračského způsobu života.

Výzkum také osvětlil migraci prvních Američanů. Dřívější studie předpokládaly, že se od svých předků ze Sibiře a Dálného Východu oddělili před téměř 25 000 lety. Na americký kontinent přešli po pevninském mostu v oblasti dnešního Beringova průlivu a nakonec se rozdělili do dvou skupin – jedna zůstala v Severní Americe a druhá doputovala na jihoamerický kontinent. K rozdělení na severoamerické a jihoamerické indiánské populace došlo přibližně před 14 500 lety.

 

user-avatar

Yvonne K.

11. 05. 2019 | 09:15

> ExtraStory   |   Inzerce