Věž větrů byla první meteorologická stanice na světě.

Věž větrů byla první meteorologická stanice na světě. | zdroj: amusingplanet.com


Věž větrů byla první meteorologická stanice na světě

TÉMATA: řecko | architektura | meteorologie

user-avatar

Tomáš Chalupa

12. 01. 2019 | 09:34

Věž větrů nebo také Horologikon byla věž na hoře Agora v Athénách. Elegantní osmistěnná věž z mramoru byla podle všeho první meteorologickou stanicí na světě.

Staří Řekové věřili, že světem vane osm hlavních větrů (arctos, anatole, mesembria, dusis, boreas, notos, eurus, zephyrus), proto měla věž osm stran. Byly v ní nainstalovány vodní a sluneční hodiny. Čas tak bylo možné odečítat i v noci.

Pojetí větrů se v antice postupně měnilo. Osm hlavních větrů vanulo celkem z dvanácti hlavních směrů, které se dále dělily na čtyři hlavní směry v podstatě tak, jak je známe dnes (sever, jih, východ, západ).  Řecký filozof Aristoteles ale tvrdil, že hlavních větrů je deset a vanou z různých směrů (Aparctias, Notos, Meses Thracius, Caecias, Argestes, Apeliothes, Eurus a Lips). Každý vítr má jiné meteorologické vlastnosti, některý je suchý, jiný vlhký. Tyto znalosti načerpal Aristoteles hlavně od zemědělců, pro které byla znalost větrů zásadní.

Aristotelův systém byl ale nesymetrický, více byly zastoupeny větry vanoucí z východu na západ než ze severu na jih. Jiný systém sestavil řecký navigátor a geograf Timosthenes. Ten přidal další dva větry a získal tak dvanáctiramennou směrovou růžici, jak ji známe dnes. Jenže pak zase přišel Eratosthenes z Kyrénu, který tvrdil, že Timosthénovy větry jsou často jen variantami stejného větru a že 12 i 10 je příliš mnoho. Základních větrů je podle něj jen 8. A toto dělení nakonec Řekové přijali.

Na základě tohoto dělení byla postavena také Věž větrů na Agoře. Tu postavil Andronikus z Cyrrhu někdy kolem roku 50 před naším letopočtem. Podle jiných zdrojů je ještě o 150 let starší. V dobách Říma byla věž vyloupena a byly z ní odneseny všechny mechanismy. V byzantské říši sloužila věž jen k určování času a v Osmanské říši ji užíval řád Vířivých dervišů.

V roce 2016 byla věž zrekonstruována a zpřístupněna veřejnosti.  

user-avatar

Tomáš Chalupa

12. 01. 2019 | 09:34

> ExtraStory   |   Inzerce