Vikingové na Islandu se drželi hlavně piva a vepřové kýty. | zdroj: internet


Vikingové pořádali mejdany a pili pivo, ukázaly nálezy archeologů

Vikingové byli známí bojovníci a mořeplavci, kteří děsili mnohé evropské národy. Jejich život ale nebyl jen boj a daleké plavby, ale také bohaté hostiny, zábavy a alkohol.

user-avatar

Tomáš Chalupa

31. 12. 2014 | 08:14

Vypadá to, že Vikingové, kteří se usídlili na Islandu, trávili nejvíce času nikoliv bojem, ale vařením piva. Pitky a velkolepé slavnosti, to byl jejich život, tvrdí archeolog David Zori, který vede se svým týmem výzkumy na Islandu.

Vikingové připluli na Island z Norska.

Slavné byly zejména jejich vepřové hostiny, tedy akce, kde se porážely ve velkém prasata, hodovalo se a opět se ve velké míře konzumoval alkohol. Archeologové objevili v lokalitě Hrísbruín Mosfell dům vikingského šéfkuchaře z 10. století, který jim prozradil mnohé o těchto zvycích.

Archeologické nálezy na Islandu

Vikingové na Islandu skutečně pověsili sekery na hřebík a snažili se především přežít tvrdé podmínky. Teploty na Islandu v této době nestoupaly a podle Zoriho zde Vikingové prožili něco jako malou dobu ledovou. „Zima zde trvala devět měsíců, relativně tepleji bylo pouze tři měsíce v roce. To jsou velmi tvrdé podmínky pro život,“ říká Zori.

Typická osada Vikingů

Aby mohli Vikingové pořádat své žranice, museli mít dostatek dobytka. Ten ovšem v ledových podmínkách neměl pastvu, a Vikingové jim proto museli vyhradit prostor uvnitř svých budov. Žili tak doslova bok po boku se svými domácími zvířaty.

Po té, co došlo pivo, nastal soumrak Vikingů na Islandu.

Hlavním problémem bylo ale pivo, respektive jeho postupný úbytek. V klimatických podmínkách Islandu nebylo možné pěstovat obilí potřebné pro produkci piva déle než pár měsíců. Pivo postupně ubývalo, a jak si všímá Zori, s tím slábla i moc náčelníků. „Je zajímavé, že když produkce piva ve vikingských sídlech zcela ustala, z jejich legend vymizeli i slavní náčelníci. Jejich moc slábla s tím, jak přestali být schopni zásobovat svůj lid masem a alkoholem,“ dodává Zori. Maso a alkohol totiž byly atributy, kterými náčelník dokazoval svou moc a schopnost vést svůj lid. „Pokud by byli náčelníci prozíraví, snažili by se soustředit na něco, co bylo více udržitelné v podmínkách Islandu. Ale nechtěli ztratit svou moc, a tak se věnovali pěstování skotu a vaření piva tam, kde pro to vůbec nebyly podmínky. Kmenová politika byla pro ně důležitější než snaha vytvořit stabilní společnost,“ uzavírá Zori. 

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Tomáš Chalupa

31. 12. 2014 | 08:14