Případy vlakového šílenství popisovaly noviny barvitě i s obrázky

Případy vlakového šílenství popisovaly noviny barvitě i s obrázky | zdroj: atlasobscura.com


Viktoriánská Anglie zažívala dobu každodenních útoků vlakových šílenců

TÉMATA: vlaky | krimi | medicína

user-avatar

Tomáš Chalupa

22. 09. 2018 | 11:00

Železniční šílenství, tak se nazývala duševní choroba, kterou spouštěla nejen samotná jízda vlakem, ale i typické zvuky jako houkání vlaku nebo pískání píšťal. Ve viktoriánské Anglii byla tato nemoc brána zcela vážně.

Ve vlakové soupravě jedoucí na pravidelné lince mezi Carnforthem a Liverpoolem došlo k nepříjemnému incidentu. Jeden z pasažérů zcela zešílel. Byl ozbrojen, snažil se rozbít okna, děsil pasažéry a zdál se být totálně nepříčetný. Když vlak zastavil na zastávce v Lancasteru, muž se náhle uklidnil a vypadal, že vůbec neví, co před chvílí tropil. Ovšem když se vlak znovu rozjel, zmocnilo se jej opět šílenství. Uklidnil se vždy, když vlak zastavil ve stanici. Naopak jeho běsnění zcela zjevně spouštěl pohyb vlaku.

Takto byl popsán jeden z nejvážnějších případů železničního šílenství. Muž útočící zbraní na cestující, to už je silná káva. Ovšem ve viktoriánských časech byly podobné zprávy příznačné, stejně jako vědecké studie dokazující, že jízda vlakem škodí mentálnímu zdraví. Třeba Edwin Fuller Torrey a Judy Millerová společně napsali pojednání o psychologických nemocech, kde se konstatovalo, že „jízda vlakem poškozuje mozek“. Podle nich mohla navozovat jízda vlakem stavy podobné náměsíčnosti a i u zcela příčetných lidí spouštět náhlé návaly šílenství tak, jak to bylo popsáno v předchozím případě.

Po celá 60. a 70. léta 19. století britská média přinášela zprávy o případech železničního šílenství. Třeba když jistý skotský šlechtic v záchvatu zuřivosti svlékl veškeré své oblečení, procházel nahý vagony, chvástal se a blouznil, až nakonec rozbil okno a vyskočil z vlaku. Podobných zpráv byly plné noviny. Figurovali v nich nazí lidé, bitky s noži a zbraněmi, šílenství na všechny možné způsoby.

V té době byly jednotlivé vagony uzamčeny a nedaly se opustit, ani nebylo možno přejít do jiného vozu. Lidem hrozilo, že budou uvězněni ve vlaku s šílencem, který je bude chtít zastřelit nebo jim jinak ublížit. To nikomu na cestovní pohodě rozhodně nepřidalo. V té době také neexistovaly žádné komunikační prostředky, jak se dovolat pomoci. Situace to byla opravdu nepříjemná.

Jistý námořník byl takto postižen záchvatem šílenství, pokusil se vyskočit z vozu oknem, ale když se mu to nepodařilo, začal ječet a ohrožovat pasažéry ve voze. Bylo zapotřebí čtyř silných mužů, aby jej dokázali zpacifikovat, než vlak zastavil ve stanici, kde si ho převzala policie.

Celá věc zašla tak daleko, že lidé si brali do vlaků zbraně, aby se mohli bránit vlakovým šílencům. Přitom hrozilo, že se jimi sami stanou. Tehdejší lékaři věřili, že za vším je monotónní houpavý pohyb vlaku, který je pro lidské tělo i mysl nepřirozený. Vyskytly se různé pokusy, jak zlepšit bezpečnost cestujících, ale prakticky to k ničemu nevedlo. Ani speciální lampy nebo kabely, kterými měli napadení přivolat pomoc, se neosvědčily. Podle tehdejších novin neuplynul den, aby nedošlo někde na trati k útoku šílence.

Někteří lidé se domnívali, že vlak, jakožto nový dopravní prostředek, dává možnost uprchlým chovancům psychiatrických léčeben, aby se dostali co nejdál od zařízení, ze kterých uprchli. Mohli to být i tito lidé, kteří v záchvatech šílenství útočili na cestující.

Pro celé to vlakové šílenství se nikdy nenašlo žádné přesvědčivé vysvětlení. Celý fenomén zmizel stejně záhadně, jako se objevil, aniž by se kdy zjistila jeho příčina. Poslední dochovaná zpráva je z roku 1894, kdy se jakýsi člověk pokusil napadnout pasažéry vlaku, řádil po celém vagoně, křičel a vyhrožoval, než ho kdosi zpacifikoval násadou od deštníku. Další záznam o vlakovém šílenství již nikdy nenásledoval.

user-avatar

Tomáš Chalupa

22. 09. 2018 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce