Pražská potrubní pošta je unikát.

Pražská potrubní pošta je unikát. | zdroj: cetin.cz


Víte, co byl dráťák, k čemu se používaly klikny a jak poslat poštou teplé párky?

TÉMATA: technika | telekomunikace | retro | přístroje | praha

user-avatar

Yvonne K.

16. 08. 2018 | 14:36

Ve společnosti CETIN, která vlastní a provozuje největší datovou a komunikační síť v ČR, mají tajnou sbírku krásných starých strojů. A teď vás do ní rádi necháme nakouknout. Vybrali jsme pro vás ty nejlepší kousky, které v CETINu za ty roky ulovili. Některé pamatují ještě císaře pána.

Možná se nakonec budete ptát, proč všechno tohle harampádí mají. Protože chtějí pořád dodávat špičkové technologie. A proto musí vědět, jak věci fungovaly včera. Nebo před sto lety. A taky jsou prostě trochu romantici. Takže věříme, že až se projdete malým technologickým muzeem, zamilujete se do telefonů, sítí a všeho okolo. Jako my. 

ZKUŠEBNÍ SKŘÍŇKA PRO MALÉ TELEFONNÍ ÚSTŘEDNY

⦁ na zkoušení telefonních linek a na měření venkovních vedení

Haló? Slyšíme se? Haló…? Tak nevím, táto, nějak to vypadlo.

Tuhle zkušební skříňku vozili servisní technici s sebou, aby zjistili, jestli je závada na vašem přijímači nebo jestli se sesypala celá telefonní linka. Vlastně je to náš první mobilní telefon, jen jste ho museli někde připojit ke drátům. Ale zase byl hlavně ze dřeva. Hipsteři by za něj dneska dali pravou půlku plnovousu. 

TELEFONNÍ PŘÍSTROJ SYSTÉMU MB (místní baterie) S INDUKTOREM

⦁ Muselo se zatočit kličkou, na ústředně padla klapka a obsluha přepojila hovor na požadovaného účastníka

⦁ MB přístroje používala také armáda.

⦁ Vyráběla několik firem Telegrafia, Mikrofona, Prchal Ericsson od 20 let. 

Vrrr, klap! Telefonní ústředna, co si přejete? – Haló, tady soudní adjunkt Vopršálek, spojte mi prosím pana soudce Vomáčku, linku 53. – Vrrr, cink cink. Hovořte.

Ano, telefonování bylo ve svých začátcích značně společenská záležitost. Kličkou jste sice museli zatočit sami, ale pak jste se vždycky dovolali na telefonní ústřednu. Tam s vámi milá paní spojovatelka prohodila pár slov, aby mohla propojit váš drát s tím správným drátem druhého telefonisty. Takže se brzo našli se i lidé, co pak volali spíš milé paní spojovatelce než komukoliv jinému – bylo z toho i několik kuriózních nabídek k sňatku. Na stejném principu fungovaly dlouhá léta armádní telefony, nejspíš ale bez té romantiky. A na některých venkovských poštách byste podobný systém našli ještě v polovině osmdesátých let. 

ROZHLAS PO DRÁTĚ

⦁ Když nejde elektrika, tak tohle fungovalo, v případě výpadků rozhlasového vysílání (hlavně za války) tak to mělo fungovat.

⦁ Jenom jeden program

⦁ Nahlas / potichu regulace hlasitosti (volume)

⦁ Různé varianty přístrojů; TESLA – u nás od roku asi 1954 do asi 1990

⦁ Bylo to v nemocnicích, ve školách podnicích i bytech

 Včera, dne 20. srpna 1968, kolem 23. hodiny večer překročila vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky státní hranice Československé socialistické republiky… 

Tohle hlášení jste ještě chytili na všech stanicích Československého rozhlasu. Po invazi ale zůstal právě rozhlas po drátě, lidově dráťák, na dlouho jediným spolehlivým zdrojem zpráv. Sice jste na něm naladili jenom jeden kanál, ale zase fungoval v podstatě vždycky. Proto ho měli v nemocnicích, školách i ve většině domácností. Ironií dějin je, že síť českého rozhlasu po drátě vznikla v padesátých letech podle ruského vzoru a měly se po ní šířit zprávy v případě napadení kapitalistickými mocnostmi. Až do svého zrušení v roce 2000 se ale dráťák žádného hlášení o napadení zlými kapitalisty nedočkal. Zato o komunistické invazi se toho napřenášel až až. 

LODNÍ TELEFONNÍ PŘÍSTROJE 

⦁ jako telefon, ale odolnější do ztížených a vlhkých prostor  

Všichni sem. Najeli jsme na ledovec.

Tohle je CQD, starý brachu. Ano, Titanic se potopil ještě bez telefonu, z jeho podpalubí vysílali hrdinní radisté morseovkou až do hořkého a mokrého konce. Ale už od roku 1929 jste si mohli ze zaoceánského parníku klidně zavolat domů. Třeba tímhle telefonem. Od normálních přístrojů se liší vlastně jen tím, že líp snáší vlhko a má jedno sluchátko navíc, třeba pro prvního důstojníka nebo zvědavou tetičku. A hlavně zvoní zatraceně nahlas. Abyste ho slyšeli, než najedete na ledovec.  

MANUÁLNÍ / KOLIKOVÉ / PROPOJOVACÍ SPOJOVACÍ POLE

⦁ Z jedné z prvních telefonních ústředen v Praze

⦁ Připojily se tam dráty (u šroubků), a druhou stranou to odcházelo.

⦁ Tam, kam se zasunul kolík, tam se to propojovalo, vytvářelo křížové pole.

⦁ Hodně stará záležitost – začátek minulého století (1890 dál), ještě nevěděli, jak to spojovat, spojil se obvod, jako křížovka.

Vydržte na lince, přepojím vás!

Na konci 19. století musely spojovatelky ještě ručně propojovat dráty od jednoho přístroje k druhému. K tomu se používalo právě takovéhle propojovací pole. Od šroubků, které vidíte nahoře a vpravo, vedly dráty k jednotlivým telefonům. A do zdířky se zastrčil kolík, lidově klikna, který je křížem propojil. Jako u každé ruční práce se to občas úplně nepovedlo. A někdy zlomyslné telefonistky schválně přepojovaly hovory na někoho jiného. Jeden americký hrobník kvůli tomu přicházel o tolik zakázek, že radši vymyslel ústřednu automatickou, a to už koncem 19. století. Pražské spojovatelky zřejmě dělaly svou práci poctivě, takže u nás se tahle vymoženost prosadila až ve druhé půlce dvacátých let. 

HLEDAČ TELEFONNÍCH KABELŮ

⦁ Hledali, kde je kabel, signalizovalo to, když byl v zemi.

⦁ Hledaly se jím metalické kabely, něco jako minohledačka, ale ne na miny, ale na kabely.

Jardo, co myslíš, mám kopnout? Co když překopnu? – Vydrž, Fanouši, vydrž, dojdu pro hledačku.

Když uvidíte zádumčivé chlapy, jak se sklánějí nad zemí se zvláštním přístrojem, nejsou to vždycky hledači pokladů. Někdy prostě jenom zjišťují, kudy vedou telefonní kabely. Zvlášť v dobách, kdy se telefonní sítě zakreslovaly s jistou rozšafností, to byl dost užitečný vynález. Takových kabelů díky němu přežilo stavby a rekonstrukce! Dneska se dělají hledače o něco menší, ale pořád se občas hodí. I když GSM signál tak snadno nepřekopnete. 

MINCOVNÍ TELEFONNÍ PŘÍSTROJ 

⦁ Původně bylo na 25 haléře, potom na padesátníky, pak na Kčs (proto je to proškrtané)

⦁ 60. - 70. léta,  

⦁ Tam byla váha, překlopilo se to, mohlo se vytáčet, a když hovor skončil, přišel započítavací impuls a ten uvolnil váhu, takže mince propadla do kasy, když se hovor neuskutečnil, tak to vypadlo do misky – zdroj podvodů (vykukové žvejkačkou ucpávali vypouštěcí otvor a lidem to nevracelo mince, oni pak přišli a vybrali si je).

Ha hej, slyšíme se? – Ha hej, slyšíme! – Cožpak, příteli, nechal jste si též zavést telefonní aparát? – Ach nikoliv, volám z budky.

První telefonní budka se v Praze objevila už v roce 1911. Mít doma telefon byl tehdy luxus, který si nemohl každý dovolit. Zato pár haléřů na občasný telefonát o Vergiliovi našel v kapse i skladník ve šroubárně. Jak vidíte na přepisované cedulce, v šedesátých a sedmdesátých letech, kdy byl v provozu zrovna tenhle přístroj, stálo volání napřed dvacet pět haléřů, pak padesátník a nakonec korunu. Telefonní budky se zároveň staly bohatou inspirací pro typicky českou lidovou tvořivosti: někteří vykukové si vyráběli mince na špagátku, které šikovným trhnutím dostali ven, než mohly propadnout do kasy, jiní zase zacpávali otvor na vracené mince žvýkačkou a večer ji jen odloupli, aby shrábli mince, které měl automat vrátit někomu úplně jinému. Po některých věcech se nám vlastně ani tak úplně nestýská... 

DÁLNOPIS(NÍ PŘÍSTROJ) SIEMENS

⦁ 60. - 70. léta, před faxy, čistě elektromechanická záležitost

⦁ Jen psaný text, vylezla páska, tam se dával papír; na druhé straně to pak vylezlo stejně.

⦁ Jsou tam lišty, musí běžet motor, jinak je to mechanicky zablokované.

Jakej ma maximalni dosah BT? Projde mi skrz zed a jeste 15m na zahradu? – Pokud BT znamena bitevni tank, pak ano.

Myslíte si, že zkratky jako BTW a FYI vznikly až v dobách ICQ? Kdepak, některé pamatují ještě doby dálnopisu. Od roku 1937 až do roku 2008 jste si mohli s lidmi nejen volat, ale i na dálku psát. Podobně jako dneska po chatu. Jen bylo potřeba přístroj pokaždé přepnout z přijímání na vysílání a zpátky. Platilo se za znak, takže každé ušetřené písmenko potěšilo. Pro běžné lidi byl dálnopis poměrně drahý a vlastně nepraktický, populární byl ale třeba v médiích pro rychlý přenos zpráv, u státních institucí, na soudech nebo u armády. Ale hrály se přes něj třeba i dálkové partie šachů. Dd8-d4 Kf7-g6! Dálnopis postupně vytlačily faxy, pak internet. Když se česká síť vypínala, měla už jen 30 uživatelů. Kdo ví, co si psali?!

MĚŘÍCÍ STŮL Z MEZIMĚSTSKÉ A MEZINÁRODNÍ ZKUŠEBNY 

Prosím tě, Jošte, průšvih jak Brno – vypadává nám Ostrava. Můžeš to proměřit? 

Někdo má telefon na pracovním stole, někdo ho má místo pracovního stolu. A od takovéhohle stolu dokázali technici poznat, jestli jsou v pořádku telefonní linky. Tyhle dva kousky jsou přímo z Meziměstské a mezinárodní zkušebny. Jaké linky se jimi měřily, ponecháme na představivosti laskavého čtenáře. 

MANUÁLNÍ PŘEPOJOVACÍ PRACOVIŠTĚ MB

⦁ 100 let staré; hotelové zařízení, přepojení na různá pracoviště (malé vesnice 20. – 60. léta) 

Haló? – Ano, tady recepce, slyším. – Já jsem vám poslal postel… 

K práci recepčních patří i přijímání a přepojování hovorů. Před sto lety k tomu sloužila právě takováhle přepojovací stanice. I tady se zasouvala klikna do té správné zdířky. Zatímco hotely rychle modernizovaly, na menších vesnicích se podobné systémy udržely klidně až do 60. let. Inu, idyla! 

SEZNAMY SMĚROVÝCH ČÍSEL NA PRACOVIŠTI SPOJOVATELKY 

Prosím, říkal jste Rudník při Myjavě nebo Rudník při Moldavě? Cože, Rudná?

První pražský telefonní seznam čítal přesně 98 položek. To bylo v roce 1882, telefonní čísla měla dohromady dvě číslice a spojovatelky si je většinou prostě pamatovaly. Pak se ale telefonní síť rychle rozšířila po městě i po republice. A spojovatelky už nevystačily jenom s pamětí. Kromě telefonních seznamů měly i seznamy směrových čísel, jako třeba tenhle.  

POTRUBNÍ POŠTA

⦁ v Obi v Hornbachu je moderní potrubní pošta + turbomichadla

Mařenko, jedny teplé párky, prosím vás. – Jistě, pane poštmistře, už to letí!

Potrubní poštu známe všichni, připomíná nám romantiku knížek Julese Vernea. Ta pražská je ale unikát, celá síť měří přes padesát kilometrů a je to v tuhle chvíli jediná funkční městská potrubní pošta na světě. V dobách největší slávy si s ní pošťáci posílali teplé párky z vyhlášené kantýny na Žižkově až na hlavní pobočku z Jindřišské. Za pouhé tři minuty, takže ani nevystydly. A ještě v devadesátých letech přepravila potrubka na devět tisíc pouzder měsíčně. Nebýt velkých povodní v roce 2002, možná by skvěle sloužila ještě teď.  Ale určitě neřekla své poslední slovo: až z Prahy do Brna a zpátky povede plánovaný Hyperloop, budou proti tomu teplé párky jen takový uzenkový čajíček. 

POBOČKOVÁ TELEFONNÍ ÚSTŘEDNA 

⦁ 90. léta

⦁ “starší intranet”, používá se (samozřejmě zmodernizované) pro interní komunikaci ve firmách i dnes

Soudruhu, volala soudružka Kleblová z OPBH, chce s vámi probrat to PVC. – Tak se jí ozvěte. Ale nezapomeňte, přes nulu!

Pobočková telefonní ústředna byla pro firmy úplné požehnání. Najednou nemusely platit za desítky nebo stovky telefonů po budově. Stačil jeden. A všechny hovory se vyřešily právě přes vlastní ústřednu, která je buď přeposlala ven, nebo jen nasměrovala na správnou linku uvnitř firmy. Ve spoustě velkých podniků nebo třeba v nemocnicích najdete moderní ústředny ještě dneska. Takže až zase budete někdy volat, jak se říká přes nulu, budete vědět, že je to právě kvůli ústředně. 

PRACOVIŠTĚ TELEFONNÍ ÚSTŘEDNY – 70. léta

⦁ nejdříve byly digitrony, později displeje

Haló? Haló? Prosím nervové sanatorium, pilně!  – Nervové sanatorium, mluvte, prosím, ale pilně! – Zde Alfons, haló!  

Když zpěvák Karel Štědrý v legendární písni z roku 1967 volal meziměsto, Jiřina Bohdalová jako jeho spojovatelka seděla nejspíš právě před tímhle stolem. Podobně byla vybavená většina telefonních ústředen ještě v sedmdesátých letech. Zajímavé je hlavně to, co tady nevidíte. Třeba obrazovky a displeje. Místo těch se totiž tehdy používaly červené digitronové kontrolky. Vypadají trochu jako elektronky, ale vlastně to jsou výbojky. Svítily krásně, jenže byly docela poruchové, proto je postupně nahradila modernější zobrazovací zařízení. Zato Štědrého píseň skoro nestárne – schválně si ji doma pusťte. 

ÚSTŘEDNA P51

⦁ staví model ústředny, se 100 linkami (normálně byly sály s 10 000 stanicemi)

Fando, už nám to zase modře svítí. – Nojo, tak zkoušečku, pilníček a jdeme na to.

P51 je legenda mezi československými telefonními ústřednami. První se u nás postavila už v roce 1959, poslední ještě v osmdesátých letech. Byla populární proto, že fungovala jako jednoduchá stavebnice – z bloků pro sto přípojek se stavěly obří systémy, které obsloužily deset tisíc telefonů. Ale hlavně jste u ní v podstatě všechny poruchy dokázali najít zkoušečkou a opravit pilníčkem. Zkuste si to někdy u iPhonu!  


CETIN (Česká telekomunikační infrastruktura a.s.) vlastní a provozuje největší datovou a komunikační síť pokrývající celé území České republiky. Zajišťuje také mezinárodní služby, a to jak pro domácí, tak i pro zahraniční poskytovatele služeb. Své služby nabízí především různým telekomunikačním operátorům, kteří s jejich pomocí zajišťují služby pro koncové zákazníky.  

user-avatar

Yvonne K.

16. 08. 2018 | 14:36

> ExtraStory   |   Inzerce