Tady začíná země zvaná Gagauzie.

Tady začíná země zvaná Gagauzie. | zdroj: wikipedia commons


Vítejte v Gagauzsku, malinkém proto-státečku uvnitř malé země

TÉMATA: svět | státy | autonomie | separatismus | sovětský svaz | moldavsko

user-avatar

Yvonne K.

11. 11. 2017 | 08:30

Pokud byste projížděli jihozápadem Moldavska, možná byste narazili na malý betonový poutač s nápisem “Vítejte v Gagauzsku”. Nebýt jej, snadno byste přehlédli, že jste právě překročili hranice do jiné, ještě menší země.

Na světě je v současnosti 195 samostatných států a 38 závislých území, což je vzhledem k různosti jazyků, původu i historii téměř sedmi a půl miliard obyvatel planety překvapivě nízké číslo. Mnoho národů tak vlastně nemá svůj vlastní stát, v lepším případě je jim přiznána autonomie. To je i případ Gagauzska, autonomní oblasti na jihozápadě Moldavské republiky. Rozprostírá se na ploše 1832 kilometrů čtverečných, což je asi 5,5 procent celé republiky. Tvoří jej tři města a dvacet pět vesnic, kde žije kolem 175 000 obyvatel, většinou Gagauzů. Jedná se o etnikum turkického původu, které do jižní Moldávie migrovalo ze severovýchodu Bulharska na přelomu 18. a 19. století v době rusko-turecké války. I když si Gagauzové nejvíce rozumí s Turky, hlásí se k pravoslaví. Z tohoto důvodu v gagauzském jazyce nenajdeme islámské výrazy a na gagauzském území žádné mešity. Gagauzsko na mapě

Už v roce 1906 během rolnického povstání si Gagauzové vyhlásili samostatnost své republiky. Trvala jen několik dní, než rebelii potlačila carská vojska. Mezi světovými válkami byla Gagauzie, stejně jako celé území dnešní Moldavské republiky, součástí rumunského království a po 2. světové válce připadla Sovětskému svazu.

V roce 1989 Gagauzové vyslovili další požadavek na autonomii. Moskva toto podpořila (i když jen slovně), ale na moldavské úrovni Gagauzové neuspěli. V této době v Moldávii začínaly snahy o rumunizaci a nový zákon stanovil moldavštinu/rumunštinu jako jediný oficiální jazyk v zemi. Na toto opatření reagovali Gagauzové jednostranným vyhlášením Gagauzské autonomní sovětské socialistické republiky v rámci Moldávie. To moldavská vláda odmítla, neuznala ani volby, které se konaly v roce 1990. Dokonce byla gagauzská minimetropole Comrat okupována moldavskými vojsky. Gagauzům přijelo na pomoc asi 2000 vojáků z Podněsteří, čehož se moldavská vláda zalekla a vojáky stáhla. 1. prosince 1990 byl zvolen první prezident Gagauzska Stepan Topal. Přes jejich nesporný turkický původ není dodnes zcela jasné, s jakou skupinou turkických kmenů je lze spojovat. Existuje několik základních teorií, které vysvětlují jejich původ.

V průběhu dalších dvou let docházelo k menším konfliktům a roztržkám. V roce 1992 bylo zahájeno jednání mezi oběma stranami a o dva roky později přijal moldavský parlament Zákon o zvláštním statutu Gagauzie, kterým jí byla zaručena autonomie. Definitivní hranice Gagauzské autonomní oblasti byly stanoveny referendem v jednotlivých obcích o rok později.

Dnes se Gagauzsko nachází v nebezpečné situaci. Nejchudší region jedné z nejchudších zemí Evropy postrádá základní zdroje a prostředky k dalšímu svému růstu a rozvoji. Zatímco Moldavsko usiluje o připojení k EU, Gagauzie čím dál víc podléhá Rusku. S Ukrajinou v sousedství a Moldavskem hledícím k Západu tak Gagauzie začíná připomínat Krym. Je tak možná jen otázkou času, že dřív než získá svoji vytouženou nezávislost, bude pohlcena mnohem větším a zřejmě i autoritativnějším státem.

 

user-avatar

Yvonne K.

11. 11. 2017 | 08:30

> ExtraStory   |   Inzerce