Bývalí nacisté se pevně uchytili na západoněmeckých ministerstvech, působili tam i dvacet let po válce.

Bývalí nacisté se pevně uchytili na západoněmeckých ministerstvech, působili tam i dvacet let po válce. | zdroj: warhistoryonline.com


Vláda Západního Německa byla po válce plná bývalých nacistů

TÉMATA: německo | nacismus | denacifikace

user-avatar

Tomáš Chalupa

1. 12. 2017 | 18:30

Podle nedávno zveřejněného dokumentu bylo ještě dvacet let po druhé světové válce ve vysokých pozicích západoněmeckého ministerstva spravedlnosti 100 lidí, kteří byli členy nacistické strany.

Mezi lety 1949 až 1973 bylo celých 90 ze 170 hlavních soudců bývalými nacisty. Z nich bylo 34 členy SA, tedy organizace předcházející vzniku nechvalně známých SS. Data vychází ze studie bývalé ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusser – Schnarrenbergerové. Celých 77 procent vysokých úředníků ministerstva byli bývalí nacisté, a to ještě v roce 1957. Nikdo nečekal, že toto číslo bude tak vysoké. Svědčí o tom, že denacifikace v Západním Německu zdaleka neproběhla tak důsledně, jak se o tom hovořilo.

Přítomnost nacistů v justici byla velmi nebezpečná, protože bývalí nacisté takto pomáhali krýt další nacisty před vyšetřováním a odsouzením. Také se jim dařilo dále převádět do praxe některé nacistické zákony, jako například diskriminaci homosexuálů. Jeden z vysoce postavených úředníků na ministerstvu spravedlnosti byl ten samý člověk, který pro Hitlera napsal zákon zakazující sňatky Židů a nežidů. „Místo aby se tito lidé snažili odkrývat nespravedlnosti, dále je kryli a vytvářeli za tím účelem nové zákony,“  uvedl Heiko Mass, ministr spravedlnosti, který zprávu představil.

Podobně zlá situace byla také na ministerstvu vnitra, kde bylo celých 54 procent zaměstnanců a úředníků bývalými členy NSDAP. Figurovali mezi nimi i bývalí vysocí důstojníci SS a SA. Dnes by tito lidé měli status válečného zločince, tehdy zastávali vysoké pozice na ministerstvu. Ve východním Německu byla situace lepší, tam na stejném ministerstvu pracovalo jen 14 procent bývalých nacistů. Na druhou stranu je to číslo i tak překvapivě vysoké, protože komunisté byli v čištění všech úřadů od nacistů mimořádně důslední.

Je třeba uvést, že členství v nacistické straně nebylo v prvních letech po válce v Německu zdaleka takovým stigmatem jako dnes. „Mnoho lidí bylo přesvědčeno, že tito lidé pouze plnili svou povinnost v obtížných časech,“ stojí ve výzkumné zprávě.

Západní spojenci se po válce mnohem více soustředili na sovětskou hrozbu než na dopadení nacistů. Němečtí soudci, kteří měli soudit bývalé nacisty, navíc vyžadovali extrémní množství důkazů, což vedlo k tomu, že bylo odsouzeno jen relativně malé procento těchto lidí. Ve společnosti převládalo jakési odmítání těchto zločinů, a jejich souzení lidé brali jako spravedlnost vítězů a neztotožňovali se s ní.

Pro naši zemi to může být svým způsobem memento. I my zde máme velké množství soudců, kteří soudili už v dobách komunismu a jsou stále na svých místech. Stejně tak není problém najít bývalé komunisty ve státní správě nebo dokonce nyní i v čele vlády. Německo si svou denacifikační vlnou prošlo s více než dvacetiletým zpožděním, u nás se s účtováním s komunismem vlastně nikdy pořádně nezačalo.  

user-avatar

Tomáš Chalupa

1. 12. 2017 | 18:30

> ExtraStory   |   Inzerce