Vládní vila, v níž Fidel Castro hostil i zpěvačku Evu Pilarovou, otevírá svá tajemství

Vila Stiassni má za sebou bohatou historii. Koncem 20. let minulého století ji nechal v brněnské Masarykově čtvrti postavit židovský textilní průmyslník Alfred Stiassni. Ve stylu středomořské architektury mu ji navrhl Ernst Weisner, jeden z průkopníků moderní architektury v Brně.

Stavba působí zvenčí záměrně stroze, s čímž ale ostře kontrastuje honosné vnitřní vybavení jako na zámku. Dům byl rozdělen na obytné a provozní prostory, aby členové rodiny nebyli rušeni služebnictvem a zároveň bylo veškeré zázemí dokonale propojeno. V prvním patře bydleli Alfred a Hermine Stiassni se svou dcerou Susanne. „Ta měla nejkrásnější pokoje s obrovským balkonem. Rodiče ji jako jedináčka rozmazlovali," uvedla pro Brněnský deník Vlasta Loutocká z památkového ústavu. Protože byli manželé Stiassni sportovně založeni, měli na obrovské zahradě také bazén i tenisový kurt a ve sklepě velkou tělocvičnu. Luxusní vily si ovšem užili jen deset let. Už v únoru 1938 prchli před nacisty do zahraničí.

 „Dodnes vlastně není přesně jasné, co rodina Stiassných v případě své vily sama po svém odjezdu udělala. Říká se, že přes prostředníka ji darovala československému státu. Ale jak to proběhlo a zda vůbec, to nevíme. Příslušníci rodiny se totiž o svůj majetek oficiálně nepřihlásili," sdělil pro MfD před pěti lety historik architektury z brněnského Národního památkového úřadu Petr Czajkowski.

 Po odjezdu Stiassných se do vily nastěhovali vojáci z generálního štábu prvorepublikové československé armády. „Bude válka, odvezte všechno, co můžete," volal někdy v roce 1939 z okna vily na zahradníka generál František Moravec. Nic se ale neodvezlo a vilu i s veškerým vybavením zabralo 30. listopadu 1939 německé gestapo. Konec války pak ve vile řádně oslavili ruští vojáci a v opilecké euforii ji částečně zdevastovali.

 Po druhé světové válce připadla vila státu a byla využívána pro schůzky a ubytování významných politiků přijíždějících do moravské metropole. Získala tím přízvisko „vládní vily“ a pobývali v ní prezidenti Eduard Beneš i Antonín Zápotocký a naposledy pak Václav Klaus.Vila však byla vždy zahalena tajemstvím. Jediným svědkem toho, co se za jejími zdmi odehrávalo, je kniha hostů. Obsahuje zápisy i v arabštině či japonštině. „V knize je podepsaný i komunistický agent Pavel Minařík, který plánoval vyhodit do povětří rádio Svobodná Evropa v Mnichově. V příspěvku děkuje za pár dní v klidu strávených doma,“ prozradil historik architektury Petr Czajkowski.

 Nejvýznamnějším hostem vily v dobách komunismu byl bezesporu kubánský diktátor Fidel Castro. Podle nepotvrzených fám zde v roce 1972 hostil i zpěvačku Evu Pilarovou, kterou prý obdivoval. Traduje se také, že koupelna v přízemí se mu nelíbila, a tak si s sebou do Brna přivezl kubánský mramor a nechal jím koupelnu nově obložit.

 Po sametové revoluci patřila vila několik let brněnskému výstavišti, které v ní ubytovávalo hosty veletrhů. V roce 2009 pak přešla do správy Národního památkového ústavu, jemuž se podařilo před dvěma roky získat dotaci 180 milionů korun na celkovou rekonstrukci. Jejím cílem bylo vrátit vile původní podobu ze třicátých let minulého století. Důležitým zdrojem informací se staly amatérské fotografie a akvarely paní Hermine Stiassni, jimiž kdysi dokumentovala interiér i exteriéry objektu. Díky nim tak bylo možné zjistit, jak byl v domě rozmístěn nábytek, kde visely obrazy či jakou barvu měly pěšiny v zahradě. Ve všech pokojích teď stojí buď původní, nebo alespoň dobový nábytek. „Do vily jsme dali i topení nebo umyvadla z roku 1927," podotkl památkář Petr Kroupa.

Od slavnostního otevření vily 14. 12. 2014 budou její prostory zpřístupněny veřejnosti. Komentované prohlídky pro návštěvníky budou jako na mnoha dalších památkách probíhat v pátek, v sobotu a v neděli. Vila Stiassni však bude mít jako jedna z mála otevřeno i v zimní sezoně.