"Andělskou záři" objasnila v roce 2001 dvojice studentů. | zdroj: allthatsinteresting.com


Vojákům americké občanské války svítily rány. Po více než století byla záhada objasněna

TÉMATA: americká občanská válka | bakterie | vojáci

user-avatar

Simona Knotková

4. 09. 2019 | 09:00

Andělská záře - tak se poeticky přezdívalo záhadnému světlu, které vydávaly rány některých zraněných vojáků americké občanské válce. V roce 2001 byl tento fenomén konečně vysvětlen.

Bitva u Shilohu (1862) byla jedním z nejkrvavějších střetů americké občanské války. Dvoudenní boj nakonec vyhrála Unie pod vedením generála Ulyssese S. Granta. Jednalo se ovšem o draze vykoupené vítězství – Unie pro jeho dosažení ztratila více než 13 tisíc vojáků, vojska Konfederace po prohře přes 10 tisíc. Více než 16 tisíc vojáků na obou stranách bylo zraněno.

Když bitva ustala a na bitevní pole padla noc, stalo se něco zvláštního. Množství zraněných vojáků, čekajících v blátě na zdravotnickou pomoc, si všimlo, že jejich otevřené rány vydávají slabou zelenomodrou záři. To nebylo to nejpodivnější. Lékaři posléze zaznamenali, že tito svítící vojáci se uzdravují lépe než zbytek a je u nich větší pravděpodobnost, že přežijí. Fenoménu dali název andělská záře. Nikdo ale tehdy nepřišel na to, proč k němu docházelo.

V roce 2001 se na místo osudné bitvy vydal sedmnáctiletý student Bill Martin. Vyprávění průvodce o andělské záři ho zaujalo a rozhodl se, že se mu zkusí v rámci školního vědeckého projektu podívat na kloub. Společně se svou matkou mikrobioložkou a kamarádem Jonathanem Curtisem začal zkoumat bakterie, které ve tmě svítí. Analyzovali také půdu u Shilohu, která, jak zjistili, byla bohatá na hlístice. A v nich se skrývalo i celé jádro problému.

Bakterie Photorhabdus luminescens

Tito parazité po uhnízdění v těle hostitele totiž vylučují bakterii Photorhabdus luminescens, která má za úkol zničit hostitele a veškeré mikroorganismy v bezprostřední blízkosti. Mimo jiné je schopna také bioluminiscence – vydává světlo. V běžných podmínkách nedokáže přežít v teplém organismu člověka, ale chladná dubnová noc a mokrý terén zapříčinily, že hlístice nějakou dobu vydržely. V otevřených ranách vojáků jejich smrtící bakterie paradoxně pomáhaly a zlikvidováním všech dalších bakterií a patogenů zabránily šíření infekce.

Martin a Curtis byli za svůj objev ještě téhož roku ocenění prvním místem na Mezinárodním veletrhu vědy a inženýrství společnosti Intel.

user-avatar

Simona Knotková

4. 09. 2019 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce