Viktor Preissig (1873-1944) sloužil svým uměním vlasti.

Viktor Preissig (1873-1944) sloužil svým uměním vlasti. | zdroj: pinterest


Vojtěch Preissig bojoval svými kresbami za svobodu Československa. Zaplatil za to životem

TÉMATA: umění | výtvarné umění | grafika | československo | protinacistický odboj | malíři | secese | art nouveau | plakáty

user-avatar

Václav Pokorný

3. 07. 2018 | 11:30

Jeden z nejvýraznějších českých umělců první poloviny 20. století Vojtěch Preissig burcoval svými plakáty občanskou veřejnost k boji za svobodu. Za první světové války působil v protirakouském odboji a vytvořil náborové plakáty pro československé legie. Během nacistické okupace pak jako člen odbojové skupiny vydával ilegální časopis V boj. V roce 1940 byl však zatčen gestapem, odvezen do koncentračního tábora Dachau, kde po třech letech zahynul.

Před 145 lety, 31. července 1873, se narodil grafik, malíř a ilustrátor Vojtěch Preissig, člověk osobně statečný, který v okamžicích pro český národ nejtěžších bojoval vždy za jeho svobodu.

Vystudoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole u Bedřicha Ohmanna a po ukončení studií odjel do Paříže, kde spolupracoval s Alfonsem Muchou. Při tomto pařížském pobytu studoval také grafické techniky v soukromých ateliérech Emila Delauna a Augusta Schmida. Po návratu do Prahy začal pracovat v České slévárně písma a v roce 1905 měl již vlastní grafický ateliér. V  těchto letech vytvořil Preissig grafické práce ve stylu secese, které jsou z jeho tvorby nejznámější. Viktor Preissig nezapře uměleckou spřízněnost s Alfonsem Muchou.

Vynikající byly jeho ilustrace, grafické úpravy knih a plakáty. Z knižních ilustrací je nejslavnější jeho výtvarný doprovod ke Karafiátovým Broučkům a Bezručovým Slezským písním. Graficky také upravil knižní vydání Masarykovy americké přednášky, zasazující se o vznik Československa jako nového poválečného státu. Založil časopis Česká grafika a působil ve Spolku výtvarných umělců Mánes a Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Karafiátovi Broučci

Kvůli finančním problémům odjel v roce 1910 do Spojených států, kde vyučoval na vysokých školách a byl reklamním grafikem. O šest let později získal stálé zaměstnání jako šéf tiskařského grafického ateliéru ve Wentworthově institutu v Bostonu. Během 1. světové války se zapojil do protirakouského odboje a vytvořil plakáty pro nábor do československých legií. V kampani za svobodu Československa roku 1918 použil své nové plakátové písmo, takzvané verzálky. Ve 20. letech pak vznikla více než polovina Preissigových ex libris.

Po návratu do Československa v roce 1930 se začal více věnovat malbě a experimentování s abstrakcí. O tři roky později pak uspořádal v pražském Topičově salonu úspěšnou retrospektivní výstavu. Následná okupace českých zemí nacisty se však pro Vojtěcha Preissiga a jeho rodinu stala osudnou. Jako člen odbojové skupiny, spoluredaktor a vydavatel ilegálního časopisu V boj, který distribuovala jeho dcera, novinářka Irena (Inka) Bernášková, byl 21. září 1940 i s dalšími členy rodiny zatčen gestapem.

Vězněn byl na Pankráci, Drážďanech, Bayreuthu, kde se dozvěděl o smrti dcery Ireny, a poté odvezen do koncentračního tábora v Dachau. Tam po třech letech zemřel ve věku 71 let.
V roce 1992 obdržel in memoriam vyznamenání řádu T. G. Masaryka za zásluhy pro Československo a díky snaze mnoha odborníků trvá usilovná snaha tuto zajímavou osobnost našeho národa plně rehabilitovat.

Některé z jeho vlastenecky motivovaných prací si můžete prohlédnout v galerii.

user-avatar

Václav Pokorný

3. 07. 2018 | 11:30

> ExtraStory   |   Inzerce