Všeobecná mobilizace z 23. září 1938 se postupem času stala symbolem hrdosti Čechů a Slováků. | zdroj: vhú/youtube


Všeobecná mobilizace v roce 1938 byla vrcholným vzepětím českého národa

TÉMATA: československo | 1938 | mobilizace | armáda | vojáci | sudety | německo | nacisté | adolf hitler | edvard beneš

user-avatar

Václav Pokorný

23. 09. 2018 | 16:08

23. září je jedním z nejvýznamnějších dnů v našich vojenských dějinách. V tento den byla v roce 1938 prezidentem Edvardem Benešem vyhlášena všeobecná mobilizace a Československá republika vstoupila do branné pohotovosti. Za týden se shromáždilo 1 250 000 mužů v bojových pozicích. Odhodlání vojáků bránit republiku proti nacistickému Německu bylo obrovské.

Mobilizace byla reakcí na vyhrožování Adolfa Hitlera Československu válkou, když nesplní jeho požadavky na odstoupení českého pohraničí nacistické říši. Pod tímto tlakem prezident republiky Edvard Beneš vyhlásil 23. září všeobecnou mobilizaci.

Bylo povoláno 18 ročníků I. zálohy a náhradní zálohy všech zbraní a služeb a dále také část příslušníků II. zálohy – potřebných specialistů. Celkem bylo do zbraně povoláno 1 250 000 mužů včetně těch, kteří byli povoláni již před začátkem mobilizace. Dále bylo k dispozici 350 tanků, 5 000 dělostřeleckých hlavní a 950 bojových letounů.

Armáda při obraně republiky mohla také využít  pohraničního opevnění, které se skládalo z 263 těžkých pevností, které měly čelit nepříteli delší dobu, a kolem 9 632 lehkých bunkrů, jež měly být dočasným ochranným štítem pro bránící se pěchotu. Systém byl vybudován na principu bočních paleb, kdy objekty vytvářely palebnou přehradu a mohly se navzájem chránit.
Každý bunkr měl vlastní studnu, zásoby potravin, dieselový agregát i zásoby munice. Byla v něm vlastní filtroventilace a baterie protichemických filtrů. Objekt tak mohl vést boj i za situace, kdyby byly v okolí použity chemické zbraně. Odhodlání bránit republiku bylo obrovské.

Mobilizace proto proběhla rychle a úspěšně. Za 24 hodin od jejího vyhlášení se u většiny vojenských útvarů přihlásily tři čtvrtiny povolaných záložáků. Po týdnu byla velká část armády připravená a plně bojeschopná. Jedinou komplikací byla neúčast poloviny povolaných vojáků německé národnosti. Naopak vynikající byla morálka vojáků českého, slovenského a ukrajinského původu.

Velení armády bylo svěřeno zkušeným důstojníkům, kteří se proslavili zejména v československých legiích v Rusku. V čele stál armádní generál Ludvík Krejčí, který pražské vládě opakovaně deklaroval připravenost a odhodlanost vojáků bojovat. Hlavní velitelství se okamžitě po zahájení mobilizace přesunulo z Prahy na zámek v Račicích u Vyškova.

Vůli Čechů bránit se německé převaze převálcoval až mnichovský diktát a zbabělost tehdejších politiků. Vláda s prezidentem Benešem přes odpor armádních špiček a některých členů vlády 30. září Mnichovskou dohodu přijala. Napsala tak tečku za jednou etapou existence Československa.

user-avatar

Václav Pokorný

23. 09. 2018 | 16:08

> ExtraStory   |   Inzerce