Vstup přísně zakázán: Utajený prezidentský kryt pod Pražským hradem

Se stavbou atomového krytu pod Pražským hradem začal roku 1951 první komunistický prezident Klement Gottwald. V případě ohrožení mu měl sloužit jako útočiště, stejně jako jeho nejbližším spolupracovníkům.

Kryt a tajné chodby se budovaly šest let s nákladem do pěti miliard korun. V roce 1957 částečně z ekonomických a částečně i strategických důvodů rozhodl prezident Antonín Zápotocký výstavbu ukončit.

Téměř další půl století byl podzemní labyrint pod hradem uchováván v tajnosti, pouze se udržoval jeho technický stav.

Podzemní kryt se nachází asi 50 metrů pod III. nádvořím Pražského hradu a jeho chodby jsou dlouhé zhruba 700 metrů. Vzdušná vzdálenost jeho krajních bodů činí přibližně 320 metrů. Do bunkru se vejde až 150 lidí a jeho celková plocha dosahuje více než dva tisíce metrů čtverečních.

Členitý prostor bunkru se rozbíhá v několika úrovních. Původně se počítalo s několika východy a až třinácti patry propojenými výtahovou šachtou.

O možnosti dostavby objektu se mluvilo na počátku 90. let. Vysoké finanční náklady s ní spojené však tyto úvahy zhatily. Objekt byl poté odtajněn a předán k dispozici Správě Pražského hradu, která s ním počítá jako se skladovacími a depozitárními prostory. K takovému uplatnění má koneckonců vhodné dispozice. Ačkoli se bunkr nachází hluboko ve skalním podloží, není v něm vlhko a teplota vzduchu se pohybuje kolem 15 stupňů Celsia.

I nadále však zůstává bývalý prezidentský kryt prostorem s "mimořádným režimem vstupu". Dostanou se do něj jen osoby, jež k tomu mají oprávnění, a to za služebním účelem. Před nepovoleným vniknutím chrání mechanická i elektronická opatření.