Tower obsahoval několik století také početný zvěřinec.

Tower obsahoval několik století také početný zvěřinec. | zdroj: thevintagenews.com


Vstupenkou do londýnské zoo mohla být i vlastní kočka nebo pejsek jako potrava pro lvy

TÉMATA: zoo | zvířata | středověk

user-avatar

Tomáš Chalupa

22. 01. 2019 | 11:00

V 18. století stále ještě fungovala tehdy populární menažérie v londýnském Toweru. Pokud chtěl někdo slevu na vstupném, dostal ji, pokud přinesl vlastní kočičku nebo pejska, které odevzdal na místě. Mazlíčci pak putovali do lví klece jako potrava.

Se sbíráním exotických zvířat začali v Evropě už ve středověku nejrůznější panovníci. Už v 8. století francouzský král a římský císař Karel Veliký otevřel hned tři zvěřince – v Cáchách, Nijmegenu a Ingelheimu. Byli v nich mimo jiné vůbec první sloni na evropském kontinentu od dob Hannibalových. A nejen to, také opice, lvi, medvědi, velbloudi, sokoli a spousta druhů exotického ptactva. Většinu z nich dostal Karel Veliký darem od různých afrických panovníků. Například jednoho slona jménem Abbás mu věnoval chalífa Hárún ar-Rašíd. Ve zvěřinci přežil osm let a pak uhynul.

Také Vilém Dobyvatel dobýval nejen krajiny, ale též přírodní unikáty v podobě živých zvířat. Jeho syn Jindřich I. Anglický v této zálibě pokračoval a královské zvěřince zvětšoval. Lvi, leopardi, gazely, dikobrazi a sovy, to vše se nacházelo ve zvěřinci ve Woodstocku v hrabství Oxfordshire.

Vůbec nejvýznamnější sbírka zvířat se začala tvořit kolem roku 1200 v Londýně. U jejího zrodu stál panovník Jan Bezzemek, který dal vzniknout tzv. Towerské menažérii.  V Toweru byly umístěny klece s medvědy a lvy. Později Jindřich III. Plantagenet přidal tři leopardy, které dostal jako svatební dar. Norský král dodal lední medvědy a postupně přibyli také sloni. Pro tuto sbírku už se starý Tower nehodil, takže byla přemístěna do Bulwarku, který byl přejmenován na Lví věž. Zde byla zvířata umístěna ve dvou patrech nad sebou ve velkých klecích.

Menažérie byla poprvé otevřena pro veřejnost až za vlády královny Alžběty II. v 16. století. Zvěřinec byl velmi populární a udržel se dvě stě let. Právě na konci jeho existence platilo ono pravidlo, že pokud někdo donesl živou potravu v podobě psů či koček, měl slevu na vstupném. To už byly ve zvěřinci kromě všech výše zmíněných tvorů také třeba hyeny nebo tygři. V roce 1831 bylo otevřeno první londýnské zoo, kam putovala část zvířat ze Lví věže, ovšem některá také do zoologické zahrady v Dublinu. O čtyři roky později byla menažérie ve Lví věži uzavřena.

Dalším vášnivým sběratelem zvířat byl pruský král Fridrich II. Veliký. Ten měl tři stálé zvěřince v Itálii, konkrétně na Sicílii, v Melfi a Lucerii. V roce 1235 ustavil při svém dvoře první velkou menažérii v celé západní Evropě. V ní byli například lední medvědi, žirafy, sloni, leopardi, hyeny, lvi, velbloudi a gepardi. Fridrich II. měl také zálibu v ptactvu, dokonce měl v knihovně mnoho odborných knih o ptácích.

Středověcí panovníci zakládali menažérie jako symbol své moci a rozpínavosti impéria. Zvířata většinou dostávali darem, a tak bylo třeba je někam umístit. Menažérie tedy byly předchůdci dnešních moderních zoologických zahrad, jak je známe dnes.

user-avatar

Tomáš Chalupa

22. 01. 2019 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce