Ludvík Svoboda při setkání s občany. Foto: Bořivoj Černý, Mafra

Ludvík Svoboda při setkání s občany. Foto: Bořivoj Černý, Mafra | zdroj: Profimedia.cz


Vydíral československého prezidenta v roce 1968 sovětský agent?

TÉMATA: československo | prezidenti | sovětský svaz | špioni | tajné služby | 1968

user-avatar

Václav Pokorný

5. 04. 2018 | 16:15

Večer 20. srpna 1968 přispěchal sovětský velvyslanec Stepan Červoněnko v doprovodu Piotra Kambulova na Pražský hrad. Společně oznámili československému prezidentu Ludvíku Svobodovi, že předvoj intervenčních vojsk překročil československé hranice. Bývalý agent Kambulov za války zachránil generálu Svobodovi život a znal kompromitující fakta z jeho minulosti, což zřejmě tehdejší hlavu státu přimělo jednat podle pokynů Moskvy.

Na základě odtajněných archivních materiálů o vpádu spojeneckých vojsk do Československa to tvrdí ruský historik a publicista Leonid Šinkarev. Z faktů a svědectví, které shromáždil Šinkarev ve své knize o roku 1968, vyplývá, že šéf Kremlu Leonid Brežněv Svobodovi až tak velmi nevěřil, a proto si chtěl jeho podporu v připravované intervenci pojistit. Brežněv tímto úkolem pověřil tehdejšího šéfa vojenské rozvědky (GRU) generála Piotra Ivašutina. Ten dal okamžitě vyhledat podplukovníka ve výslužbě Kambulova. "Moje přítomnost měla zabránit tomu, aby Svoboda zakolísal," sdělil Kambulov před svou smrtí Šinkarevovi. Ludvík Svoboda v objetí s Leonidem Brežněvem

Piotr Kambulov byl během druhé světové války příslušníkem sovětské tajné služby NKVD a již v roce 1940 se stal styčným důstojníkem v jednotce československé armády operující v Sovětském svazu, jíž tehdy velel podplukovník Ludvík Svoboda. Byli tak spolu v kontaktu v době, kdy ze sovětského území vysílali parašutisty diverzanty do Protektorátu Čechy a Morava a také v Buzuluku, kde se formoval 1. československý armádní sbor. Spolu prošli celou bojovou cestu tohoto sboru, který se stal součástí Rudé armády – přes Kyjev, Duklu až do Prahy. V bitvě u Kyjeva v jejich blízkosti vybuchla bomba. Kambulov strhl podplukovníka Svobodu na zem a přikryl ho svým tělem. Zachránil tak Svobodovi život, byl však při tom zraněn.

Když 20. srpna roku 1968 vtrhla intervenční vojska Varšavské smlouvy do Československa, jel Kambulov spolu se sovětským velvyslancem Červoněnkem na Pražský hrad. Měl prezidentu Svobodovi připomenout jeho minulost a morální závazky z dob války. Prezident si při tomto setkání roztržitě přehraboval prsty vlasy na hlavě a mlčky přenášel pohled z jednoho hosta na druhého. "Tušil jsem, že to tak dopadne,” utrousil nakonec. Potom v přítomnosti obou telefonoval ministru obrany Martinu Dzúrovi: "Armáda nesmí zasahovat do probíhajících událostí." 

Kambulovovi se pak Svoboda ještě svěřil se svými pochybnostmi ohledně jednotek NDR. "Neměly by překročit hranice, naši lidé to nepochopí a nepřijmou, vzpomínky na německou okupaci jsou ještě velmi živé," vysvětloval mu. Vojska NDR se na invazi do Československa skutečně nepodílela. Zůstala stát na hranicích. Ludvík Svoboda byl československým prezidentem v letech 1968 až 1975.

Šinkarev si však myslí, že sovětský agent vyvinul na Svobodu i morální nátlak jiného druhu. "Kambulov věděl, že legionář poručík Svoboda byl v roce 1919 pobočníkem bělogvardějského generála Diterichse, jednoho z největších nepřátel sovětské moci," říká autor knihy Téměř všechno jsem to zapomněl. Prezident socialistického Československa mohl být proto Moskvou snadno vydíratelný. Jiný slovy, zveřejnění zamlčených faktů z jeho minulosti mohlo podle Šinkareva znamenat za daných okolností konec Svobodovy kariéry.

user-avatar

Václav Pokorný

5. 04. 2018 | 16:15

> ExtraStory   |   Inzerce