Členky ženského katolického klubu, rok 1940.

Členky ženského katolického klubu, rok 1940. | zdroj: atlasobscura.com


Vyjít bez pokrývky hlavy? Pro ženy to bylo dříve nepřípustné

user-avatar

Simona Knotková

30. 09. 2017 | 13:00

Zahalování hlavy máme spojeno především s muslimskou kulturou. Je to ale jen několik desítek let, co byla pokrývka hlavy takřka povinností i pro ženy ze západní společnosti. Vyšla-li žena z domu bez klobouku, pro veřejnost byla skoro jako nahá a koledovala si o přívlastek ženy neslušných mravů.

Proti nesmyslným nařízením brojila například španělská umělkyně Concha Méndez, členka Las Sinsombreros (v překladu Ženy bez klobouků). V době její rané dospělosti, dvacátých let minulého století, byla absence pokrývky hlavy skutečným tabu. Když jednoho dne chtěla vyjít ven bez klobouku, matka ji s lehkým přeháněním řekla, že proti sobě popudí veřejnost a ostatní na ni budou házet kameny. Mendez jí tehdy odvětila, že z těch kamenů pak aspoň bude moci postavit pomník na svou počest. Concha Méndez

Její kolegyně z feministického hnutí Maruja Mallo poté vymyslela, že by namísto toho mohly nosit balónky s klobouky. Když by je lidé pozdravili smeknutím klobouku, oni by smekly kloboukem z balonku.

Z dnešního pohledu si už asi jen těžko dokážeme představit, jaké utrpení tento dress code pro ženy znamenal a jakým projevem emancipace jeho ignorování bylo. Američanka Gena Conti, která už 24 let vyrábí klobouky, to vysvětluje: "Ženy zkrátka nechtěly, aby jim někdo říkal, co mají dělat. Zatraceně, nikdo by vám neměl říkat, že pokud chcete, aby vás respektovali, musíte dělat tohle a tohle. Byl to podobný manifest jako s upalováním podprsenek v 60. letech: Zbavte se klobouku, buďte volné! Jako stát na přídi Titanicu a nechat si vlasy ovívat větrem – byla to svoboda."

Klobouk je pro některé dnes oblíbeným módním oblekem. V dřívějších dobách byl ale spíše nutným zlem.

Podle doktorky filozofie Nagore Sedano z univerzity v Michiganu je ale škoda, že se o ženách z Las Sinsombreros dnes už příliš nemluví. "Je to celkem smutné. Byly součástí tehdejší umělecké scény, hodně se o nich psalo a byly ikonami. Historikové ale raději vypraví příběhy o mužích." Pokrývky hlavy se nevyhnuly ani nejmladším.

Dokonce ještě ve čtyřicátých a padesátých letech bylo vyjít ven bez klobouku pro ženu jedním z největších hříchů. I když se k tomu některé odvážily, stejně se nemohly zbavit pocitu, jak je všichni sledují a odsuzují. Uvolnění přinesla až následující dekáda, kdy přišly do módy vyčesané drdoly.

 

 

 

témata

user-avatar

Simona Knotková

30. 09. 2017 | 13:00

> ExtraStory   |   Inzerce