Slavné město Knóssos na Krétě ještě nevydalo všechna svá tajemství.

Slavné město Knóssos na Krétě ještě nevydalo všechna svá tajemství. | zdroj: wikipedia commons


Vykopávky v Knóssu přinesly překvapivé zjištění o nejstarším evropském městě

TÉMATA: archeologie | objevy | řecko | kréta

user-avatar

Irena Gruberová

21. 01. 2016 | 11:00

Nedávný terénní výzkum na řeckém ostrově Kréta odhalil, že starověké město Knóssos se nejen vzpamatovalo po svém kolapsu, ale ještě i vzkvétalo. Krom toho bylo třikrát větší, než se dříve soudilo.

Jako bájný pták Fénix vstalo z popela jedno z nejslavnějších řeckých měst doby bronzové, někdejší metropole starověké Kréty Knóssos. Nedávné objevy naznačují, že po svém pádu kolem roku 1200 před naším letopočtem se nejen znovu vzchopilo, ale dokonce se rychle rozvíjelo a rozkvétalo jako kosmopolitní středisko egejské a středomořské oblasti.

Letecký pohled na palácový komplex v Knóssu

Vědci sice již více než století zkoumají pozůstatky nádherného palácového komplexu, připomínajícího labyrint, v němž bájný král Mínos věznil nestvůrného Minotaura, ale až teprve nedávno se zaměřili na rozvoj města v době železné (od 11. století př. n. l.), který následoval po socioekonomickém kolapsu mínojské civilizace. Takto se jim podařilo získat obrovskou kolekci keramiky a dalších artefaktů z doby železné, které byly roztroušeny v rozsáhlém, dosud neprobádaném teritoriu. Vykopávky odhalily, že v té době se značně rozšířilo osídlení a rovněž vzrostl import. Dováželo se zboží z pevninského Řecka, ostrova Kypru, Blízkého východu, Egypta, Itálie, Sardinie a západního Středomoří.

„Žádné jiné naleziště egejské kultury nemělo takovou šíři importu,“ prohlásil Antoni Kotsonas, který je konzultantem výzkumného projektu na Krétě. Dovoz zahrnoval bronz i další kovy – šperky a ozdoby, stejně jako keramiku. Většina tohoto materiálu byla vyzvednuta z hrobů a svědčí tak o bohatství tehdejší komunity, neboť tyto věci byly symbolem společenského postavení zesnulého. Údolí Kairatos z pohledu od paláce v Knóssu

Dosavadní nálezy také prozrazují, že osídlení Knóssu v té době rostlo a houstlo. Rozšiřovalo se od středu údolí, z východních svahů akropole na západ směrem k řece Kairatos a od řeky Vlychia na jih až zhruba do poloviny cesty mezi mínojským palácem a kopcem Kefala.

Jak Kotsonas upozornil, v Knóssu se dnes čile staví kvůli turistům a hrozí tak, že mnohé z dosud neodhalených míst historie bude nenávratně zničeno a ztraceno. Volá proto po ochraně této významné archeologické lokality. Mínojský palác v Knossu je dnes hojně navštěvovanou turistickou atrakcí.

Knóssos je největší archeologickou lokalitou doby bronzové na ostrově Kréta. Pravděpodobně se jednalo o správní a politické centrum celé mínojské civilizace a její kultury. Dnes je vyhledávaným cílem turistů, jenž se nachází poblíž krétského hlavního města Iraklion. Ruiny města objevil roku 1878 krétský obchodník a starožitník Minos Kalokairinos. 16. března 1900 zakoupil celou lokalitu britský archeolog Arthur Evans, který zde zahájil rozsáhlé výzkumné práce. Během několika měsíců jeho pracovníci vykopali podstatnou část paláce, který Evans posléze nazval Mínoovým podle bájného krále Mínoa.

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Irena Gruberová

21. 01. 2016 | 11:00