Základy nového kostela objevili archeologové v prostorách baziliky sv. Vavřince na Vyšehradě | zdroj: Archeologický ústav ČR


Vyšehrad odkryl další tajemství. Archeologové tu objevili největší kostel ve střední Evropě!

TÉMATA: praha | archeologie

Nález, který přepíše nejen dějiny Vyšehradu, ale i nejstarší české architektury. Tak lze nazvat archeologický objev roku, ne-li století. V prostoru baziliky svatého Vavřince na Vyšehradě objevili archeologové základy neznámého kostela. Ten ohromuje velikostí, neobvyklým půdorysem i stářím. Jde o dosud nejstarší církevní stavbu na celém Vyšehradě.

user-avatar

Markéta Oderská

20. 08. 2014 | 17:02

Dosud byla nejstarší vyšehradskou stavbou rotunda svatého Martina postavená v poslední třetině 11. století. Nově objevený kostel je podle archeologů minimálně o půlstoletí starší. Překvapuje ovšem také jeho rozloha.

 Kostel měří na délku 25 metrů a svou plochou o rozloze 230 metrů čtverečních překonává někdejší hlavní český chrám – biskupskou rotundu svatého Víta na Pražském hradě.

čtvercový půdorys kostela na Vyšehradě

Překvapivý je rovněž na tehdejší Čechy neobvyklý půdorys této stavby. Centrální část totiž není kulatá jako u běžných rotund té doby, ale čtvercová se třemi půlkruhovými apsidami (takzvaná trikoncha). Stavby tohoto typu se tou dobou stavěly hlavně na Balkáně a východním Středomoří.

Rotudna svatého Jiří v bulharské metropoli Sofii je podobného tvaru, ale o mnoho starší (ze 4. století)rotunda svatého Jiří v Sofii

Svým tvarem odkazuje na byzantské prostředí a vyvstává otázka, který panovník a proč odtud pozval zkušeného architektura, aby u nás vystavěl tento typ kostela,“ uvedl Ladislav Varadzin z Archeologického ústavu Akademie věd ČR. Podle prvních hypotéz to mohl být buď Boleslav II. Pobožný nebo přemyslovský kníže Břetislav I. Nikde však o stavbě neexistuje žádná písemná zmínka, neznáme název kostela ani jméno světce, jemuž byla zasvěcena.

 

O počátcích Vyšehradu se dochovalo velmi málo písemných zpráv, ty nejstarší se vztahují až k letům 1003 – 1004. O Vyšehradu se později zmiňuje ve své kronice až Kosmas, a to v souvislosti s dobýváním hradu polskými vojáky Boleslava Chrabrého.

Nový objev patrně znovu otevře otázku cyrilometodějské tradice. Dosud totiž převládal názor, že se Přemyslovci orientovali na západní, latinskou liturgii přejímanou ze Svaté říše římské, a že slovanská liturgie, u jejíchž počátku stali Cyril a Metoděj, neměla po zániku Velké Moravy na přemyslovském dvoře přílišný vliv. Teď to však vypadá, že do Prahy přišli žáci biskupa Metoděje, kteří měli kontakty na Byzanc, a mohli tak ovlivnit východní styl nového kostela.

Vyšehrad skrývá řadu tajemství, je tu velký archeologický potenciál, “ poznamenal Ladislav Varadzin. Poslední objev mu dává plně za pravdu.

 Dosud jen románský kostel svatého Petra a Pavla v Řeznovicích na Ivančicku měl podobný půdorys se čtvercovou centrálou. Postaven byl ale později, v letech 1160 – 1165. 

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Markéta Oderská

20. 08. 2014 | 17:02