Obří poklop na ostrově Runit není v dobrém stavu, pod ním skryté radioaktivní látky unikají do moře.

Obří poklop na ostrově Runit není v dobrém stavu, pod ním skryté radioaktivní látky unikají do moře. | zdroj: allthatsinteresting.com


Z obřího nukleárního krytu v Pacifiku zřejmě unikají radioaktivní látky

TÉMATA: jaderný odpad | jaderné zbraně | pacifik | bunkr | radioaktivita

user-avatar

Tomáš Chalupa

8. 07. 2019 | 20:52

Na ostrově Runit, který je součástí Marshallových ostrovů, provedly Spojené státy několik jaderných testů, po kterých na ostrově zůstal ohromný kráter. Ten sice vojáci překryli ohromným betonovým poklopem, ale nezdá se, že by to bylo trvalé řešení. Poklop totiž praská.

První testy jaderných zbraní byly na ostrově prováděny v rámci operace Redwing. Dne  4. května roku 1956 byl proveden jaderný test jménem Lacrosse, který vytvořil kráter v severní laguně ostrova. 5. května 1958 pak byl v rámci operace Hardtack I proveden test jaderné zbraně zvaný Kaktusová exploze. Výsledkem testu byl kráter o průměru více než 100 metrů. Celkově bylo na ostrově Runit provedeno 14 jaderných testů.

Armáda se pokusila na konci 70. let zbavit celé souostroví jaderného odpadu, který svezla právě na ostrov Runit a umístila ho do kráteru po Kaktusu. A celou tuto jámu plnou radioaktivních látek pak překryla cementovým poklopem o průměru 120 metrů.

I když celý projekt stál 218 milionů dolarů, nikdy nebyl plánován jako trvalé řešení problému. Ani samotný materiál poklopu nebyl zdaleka nejvhodnější. „Na dně kráteru je to, co zůstane po jaderné explozi. Je tam propustná zemina, a proto se pod poklop dostává mořská voda,“ říká fyzik Michael Gerrard.

Narušená je samotná strukturální integrita dómu, což v podstatě znamená, že praská a drolí se. Experti se dokonce domnívají, že v případě tropického hurikánu by se mohl celý kryt rozpadnout. Pod ním se nachází nejradioaktivnější látka, jakou známe – plutonium-239. Jeho poločas rozpadu je 24 100 let.

Co bude s dómem dál, se zatím neví. Je jasné, že dříve nebo později se bude muset něčím nahradit nebo bude muset projít nějakou zásadní rekonstrukcí. Hlavní slovo by v této věci měla mít vědecká komunita, která by měla navrhnout optimální postup. Jenže konečné slovo budou mít politici. A nedá se čekat, že by třeba současný americký prezident chtěl vynakládat stovky milionů dolarů na budování nového betonového krytu kdesi v Pacifiku. Pokud se ale bude situace ignorovat, dojde k jejímu zhoršení a následky mohou být katastrofální nejen pro život v moři v celé oblasti, ale i pro obyvatele ostrovů.

user-avatar

Tomáš Chalupa

8. 07. 2019 | 20:52

> ExtraStory   |   Inzerce