Muzeum vidlí v Lichnově na Bruntálsku je světovou raritou.

Muzeum vidlí v Lichnově na Bruntálsku je světovou raritou. | zdroj: www.muzeumvidli.cz/


Z vidlí se stal v Česku kulturní fenomén. Mají už své muzeum i olympijské hry

TÉMATA: české unikáty | muzea | cestování

user-avatar

Jan Kyzlink

1. 04. 2015 | 07:45

Stačí málo, třeba jen obyčejné vidle, k tomu humor a dobré nápady a můžete stvořit něco jako světovou atrakci. Jan Grmela, jenž se hrdě označuje za vidláka, povýšil tohle špičaté zemědělské nářadí na cenný artefakt a učinil z něj předmět bádání i umělecké tvorby a symbol vidlácké kultury. V Lichnově na Bruntálsku založil muzeum vidlí, které nemá ve světě obdoby.

Grmelovi z Lichnova chovají koně a jako správní venkované se věnují zemědělství, takže k vidlím, které často používají, mají velmi kladný vztah. Není divu, že právě jimi si chtěli vyzdobit svou zahradu a stáj. Jenže kde tolik vidlí vzít? Vyhlásili proto celonárodní sbírku se sloganem: „Kdo nedaruje vidle, není Čech“.

Do Lichnova začaly proudit nejen vidle z celé České republiky, ale i z ciziny, třeba až z daleké Austrálie. Dosud se v Muzeu vidlí nashromáždilo 669 vidlí a jejich počet dál roste. K vidění jsou tu vidle nejrůznějšího druhu, od podávek na seno, přes hnojné a rycí vidle až po takzvané kopáče. Najdou se tu však i týrané vidle, s nimiž majitelé dobře nezacházeli, anebo vidle puncovní s vyraženou značkou či dokonce mechanické vidle, které bývaly dříve poháněny koňskou silou.

Zakladatel a majitel muzea Jan Grmela

Každé vidle jsou opatřeny evidenčním číslem, rodným listem s fotografií dárce a příběhem, který se k nim váže. Tím nejzajímavějším je příběh vidlí vrostlých do stromu, které předloni objevil v lese farář Roman Masny. Strom tehdy pokácel a část kmene s vidlemi přinesl do muzea. „Kolika stromům se poštěstí, aby s nimi byl v jejich poslední hodince kněz? Určitě i mnoho z nás by si přálo ve své poslední chvíli dostat požehnání,“ rozjímal tehdy nad čerstvým exponátem majitel muzea Jan Grmela. Přišel také s vlastní teorií, jak se vidle do stromu dostaly.

„Jedná se o typ zahnutých vidlí zvaných kopáč, který s největší pravděpodobností používal někdo v lese při ožínání stromků k shrabání trávy. Při svačině, aby nedošlo k neštěstí, odložil vidle bezpečně tak, že je zasunul mezi větve mladého smrku. Pak je tam zapomněl nebo možná už ani nenašel. Vidle mají dosud dokonce provizorní násadu ze smrkové větve, takže byly přineseny do lesa bez násady nebo možná v lese přímo nalezeny. Postupně strom vidle obrostl. Vyčetl jsem z letokruhů, že se strom s vidlemi sžíval od svých 16. narozenin dalších 32 let. Ti, kdo se narodili před rokem 1979, mají tedy alibi,“ uvedl lichnovský vidlolog.

 Unikátní strom Vidlovník vidloňový

Podle něj vše vychází z vidlí. Z vidlí používaných na brambory a řepu vznikla lopata, z rycích vidlí se vyvinul rýč a z kopáče motyka. Nebýt vidláků, nebylo by civilizace. O významu vidlí svědčí i to, že se s nimi nechali zpodobňovat bohové jako řečtí Poseidon a Neptun či indický Šiva.

Vidle se v minulosti osvědčily také jako zbraň během selských rebelií a v současné době si lze s nimi poměřit vzájemně síly ve sportu. V Lichnově před třemi lety proto uspořádali první vidlácké olympijské hry. Jenže si tenkrát naběhli na vidle. Olympijský výbor jim je zakázal, protože v názvu her neoprávněně použili slovo „olympijské“. Tak je přejmenovali na neolympijské a letos se budou konat už počtvrté, tentokráte s mezinárodní účastí. Účast totiž přislíbili vidláci z Irska, Polska, Turecka a Austrálie.

Neolympijské vidlácké hry, disciplína vrh sena do výšky

S vidláckou kulturou hodlají Lichnovští proniknout do celého světa. Proto webové stránky přeložili do několika cizích jazyků a v zahraničí zakládají zastupitelství s ambasadory, kteří v jazyce dané země komunikují s cizinci na téma vidlí. Muzeum také buduje síť sběrných míst na bázi babyboxů, kam může každý odložit již nepotřebné vidle. Jedno takové již funguje u Kutné Hory, v hospodě Na Vidláku u rybníka Vidlák.

 

user-avatar

Jan Kyzlink

1. 04. 2015 | 07:45

> ExtraStory   |   Inzerce