Ještě na konci 19. století patřili lososi mezi nejčastěji lovené ryby. O 50 let později v našich řekách neplaval ani jeden.

Ještě na konci 19. století patřili lososi mezi nejčastěji lovené ryby. O 50 let později v našich řekách neplaval ani jeden. | zdroj: wikipedia commons


Za Karla IV. byli lososi v našich řekách zcela běžnou rybou

TÉMATA: ryby | lososi | čechy | rybáři | karel iv.

user-avatar

Václav Pokorný

5. 06. 2019 | 10:00

Jakkoliv se dnes zdá být losos u nás spíše rybou exotickou, v minulých staletích rybáři tyto ryby tahali z Vltavy či Labe ve velkém. Za Karla IV. dokonce i služebnictvo touto pochoutkou pohrdalo a odmítali ji konzumovat více než dvakrát týdně.

Labe lososy v době jejich tahu kdysi doslova vřelo – rybáři je lovili do obrovských sítí, a to rovnou několikrát ročně. O lovu lososů u nás se píše již v listině z roku 1226, jíž král Přemysl Otakar I. dává ženskému premonstrátskému klášteru v Doksanech právo na jejich chytání.

O tom, že losos nebyl vždy považován za pokrm vzácný, svědčí některé pozdější záznamy. U Bohuslava Balbína nacházíme kupříkladu tuto poznámku:

"V rukopisných záznamech z roku 1432 je zmínka, že se u Hradce Králové náhle objevila tak velká záplava lososů, že se Labe málem vylilo z břehů, jak se zdálo, jedni se nemohli zachránit před druhými a vzájemně si překáželi, jak se děje v tlačenicích. A tak se obyvatelé města a každý, kdo bydlel u řeky, sbíhali o závod k lovu se sekerou a usmrcené ryby vyvlékali na břeh."

Podobná situace se odehrála také v hlavním městě. "Toho roku byla v Praze hojnost lososů a libra stála tři stříbrné groše a někdy i dva nebo ještě méně. Páni nad tím ustanovili jednoho úředníka a platili mu jeden groš od lososa," cituje časopis Živa zápisky z roku 1507.

Ani přibývající jezy na Labi a Vltavě zpočátku populace této chutné ryby významně neomezily. Lososi umí překážky překonávat skoky, jejich pozorování bylo oblíbenou jarní podívanou dětí.

Georg Handsch ve svém nedokončeném spise Historia naturalis v 16. století popsal putování lososa takto: "Je jeho přirozeností, že stále plave proti proudu, při plavbě vytváří velké vlny a často přitom vyskakuje z vody na stopu do výšky. Zdá se, že proto byl latinsky pojmenován "salmo" (od saltare - skákati). Ve sladké vodě ztuční, a když se z něj odstraní všechny slané šťávy, je jeho chuť sladká a příjemná."

Utěšená rybí populace se však postupně s narůstajícím množstvím čím dál mohutnějších jezů, přehrad a zdymadel na vodních tocích začala zmenšovat. V Riegerově slovníku naučném z druhé poloviny 19. století již najdeme tuto pasáž:

"Jest velmi opatrný a bázlivý a všelijaký ruch při řekách jej snadno poplaší a zapuzuje; z příčiny té jest nyní losos u nás lahůdkou velmi vzácnou, ač druhdy v Čechách velmi hojný a tak obecný, že za dob Karla IV. lid služebný v Praze a v Litoměřicích při vstoupení do služby sobě vymiňoval, že mu nesmí dán býti losos k obědu častěji než dvakráte za týden."

Poslední výskyt lososa byl u nás zaznamenán kolem roku 1945, kdy byly ryby viděny na Otavě a Labi. Znovu se v našich tocích objevily až na sklonku minulého tisíciletí, kdy je začal Český rybářský svaz pokusně vysazovat. Dnes už se lososí populace díky stavbám rybích přechodů a čistším řekám utěšeně rozrůstají, ryby znovu migrují ze svých trdlišť v povodí Labe do Severního moře, aby zde prožily svou dospělost, a putují zpět do svých rodišť.

Doba, kdy se z českých řek tahaly sítě plné lososů, už se bezpochyby nevrátí, už proto, že jsou tyto ryby chráněné zákonem.

user-avatar

Václav Pokorný

5. 06. 2019 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce