print "";
Kolektiv Brigády socialistické práce na pracovišti.

Kolektiv Brigády socialistické práce na pracovišti. | zdroj: wikipedia commons


Za socialismu byly povinné pracovní soboty, ekonomické výsledky to ale nepřineslo

TÉMATA: socialismus | pracovní dny | svátky | práce

user-avatar

Václav Pokorný

9. 02. 2019 | 10:00

Pro obyvatele socialistického Československa bylo ještě v osmdesátých letech docela běžnou věcí chodit čas od času v sobotu do práce či do školy. Šlo o ekonomickou snahu státu udržet v každém roce stejný počet pracovních dnů. Pracovní sobota sloužila také jako kompenzace za svátek, který připadal na všední den. Poslední pracovní sobotou byl 11. březen 1989.

V sobotu do práce. V dnešní době pro mnohé nepředstavitelná, dříve však běžná věc. Pětidenní pracovní týden byl v socialistickém Československu zaveden až v roce 1968. Do té doby se pracovalo šest dní v týdnu a od 60. let se střídala jedna sobota pracovní a jedna nepracovní.

I po zavedení pětidenního pracovního týdne byly některé soboty vyhlášeny jako pracovní. Tyto dny měly pomoci dohnat státu nesplněný hospodářský plán, popřípadě sloužily jako náhrada státního svátku, který připadl na všední den.

Českoslovenští soudruzi se tehdy inspirovali v Sovětském svazu, kde se takzvané subotniky vyhlašovaly běžně. Šlo o to, že tam lidé chodili do práce v sobotu, zadarmo a dobrovolně. Přesněji, se slovem dobrovolně operovali komunističtí funkcionáři, čímž dávali světu najevo, že občané Sovětského svazu nadšeně a z vlastní vůle budují nový svět i ve dnech, kdy by se mohli válet pod břízkami.

Dodnes ovšem nevíme, jaká pracovní morálka o těchto sobotách v Sovětském svazu opravdu panovala. Co se však dá říci s jistotou, je to, že v Československu byla výrazně slabší, a to nejen ve školách, ale i ve většině podniků. Pracoviště využívala tyto dny zejména k úklidu.

Také ve školách se žáci se mimo obvyklých předmětů věnovali spíše branným pochodovým cvičením, nácviku evakuace do krytů či zdravotní výchově.

Všechny tyto okolnosti byly důvodem, proč se od pracovních sobot postupem času upouštělo. „Byla to ekonomická úvaha, že morálka nebyla na dostatečné výši, takže se ukazovalo, že ekonomicky nemají zas takový význam, jak se původně očekávalo,“ sdělil České televizi historik Martin Franc.

Za pozornost ještě stojí, že když se na pětidenní pracovní týden přecházelo, byly v úvaze dvě varianty. Volná sobota a neděle či volná neděle a pondělí. Nakonec převážila varianta se sobotou, a vznikl tak víkend, který známe do dneška.

user-avatar

Václav Pokorný

9. 02. 2019 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce