Alexej Wangenheim byl jedním ze statisíců nepohodlných, kterých se stalinský režim ve 30. letech rozhodl zbavit.

Alexej Wangenheim byl jedním ze statisíců nepohodlných, kterých se stalinský režim ve 30. letech rozhodl zbavit. | zdroj: atlasobscura.com


Za špatné předpovědi počasí ho Stalin poslal do gulagu. Odsud se už nikdy nevrátil

TÉMATA: osudy | ukrajina | sssr | sovětský svaz | stalin | komunismus | gulagy

user-avatar

Simona Knotková

11. 04. 2018 | 13:00

Za stalinovské éry byli v ohrožení i meteorologové. Jeden z nich, Alexej Wangenheim, posloužil režimu jako obětní beránek. To on byl údajně zodpovědný za hladomor, který v letech 1932 a 1933 decimoval ukrajinský lid.

Ukrajinec Alexej Feodosjevič Wangenheim (1881) byl už odmala vychováván k lásce k vědě. Původem šlechtic byl jako dítě velmi zvídavý a nechával se ovlivňovat neméně zapáleným nadšením svého otce, který se zajímal o zemědělství. Po vystudování stejného oboru a matematiky se Alexej začal věnovat počasí. V roce 1929 se stal prvním ředitelem sovětského hydrometeorologického ústavu. O rok později založil odbor počasí. V té stejné době se předpovědi začaly hlásit v rádiu.

Vyhotovit prognózu pro rozsáhlou sovětskou zemi s množstvím klimatických odchylek nebylo jednoduché. Hlavním Alexejovým úkolem bylo připravit zemědělce co nejlépe na změnu počasí. Na úspěšné úrodě tehdy závisela velká část obživy obyvatelstva. Stalin měl se svými ukrajinskými občany však poněkud jiné plány. V rolnických oblastech uměle vyvolal hladomor, který v letech 1932 a 1933 zahubil až deset milionů lidí. Ve 30. letech se však mluvilo o trochu jiné verzi příběhu.

Za jednoho ze strůjců pohromy ukrajinského lidu byl označen Wangenheim, který údajně schválně podával špatné předpovědi, a tak sabotoval práci zemědělců. Pod nátlakem tajné policie se meteorolog ke všem domnělým činům nakonec doznal a podepsal přiznání. Tím byl jeho osud zpečetěn.

Na deset let byl poslán do jednoho z prvních pracovních táborů – gulagů na Soloveckých ostrovech. Doma po sobě zanechal manželku Varvaru a tříletou dceru Eleonoru. Právě těm pravidelně posílal dopisy a obrázky, ve kterých se nejenom zpovídal ze života v táboře, ale také se v omezených podmínkách snažil na dálku vzdělávat dceru. Jednou jí namaloval polární zář, jindy ji ilustracemi poučoval v oblasti fauny a botaniky. Ani život vězně ho nepřipravil o víru ve vědu a budoucí generace. Nebylo ostatně tajemstvím, že muž ze svého těžkého údělu neobviňoval režim a stále věřil v sovětskou myšlenku. Jen občas si v dopisech stěžoval na nečinnost. "Je k vzteku, když si pomyslím, že ostatní pokračují životem, zatímco ze mě se stala naprosto zbytečná osoba, která v tomto chladu a temnotě dává lekce dalším zapomenutým vězňům," posteskl si v listu z března 1936.

Propuštění se ale nikdy nedočkal. V roce 1937 byl popraven a pravda o jeho osudu vyplavala na povrch teprve o šedesát let později. "Nějakou dobu ti teď asi nebudu schopen posílat obrázky, ale doufám, že ty mi nadále budeš posílat ty svoje," napsal v posledním dopisu dceři. Ten a ostatní jsou k nalezení v loňské biografii Oliviera Rolina Stalin's Meteorologist: One Man's Untold Story of Love, Life, and Death (Stalinův meteorolog: Nevyprávěný příběh lásky, života a smrti).

Některé z maleb a textů, které si jeho dcera do dnešních dnů uchovala, si prohlédněte v naší galerii.

user-avatar

Simona Knotková

11. 04. 2018 | 13:00

> ExtraStory   |   Inzerce