Fryderyk Chopin (1810–1849), polský skladatel vážné hudby a klavírní virtuos období romantismu, který proslul jako „básník klavíru“. | zdroj: bigstory.ap.org


Záhada smrti geniálního skladatele: Srdce mu vyřízli a naložili do koňaku

Srdce slavného polského pianisty a skladatele Fryderyka Chopina se stalo předmětem jedné z nejpodivnějších legend v historii vážné hudby. Svět udivuje, proč Poláci letos exhumovali Chopinovo srdce pod rouškou přísného utajení a přitom odmítli odebrat kousek jeho tkáně za účelem genetických testů.

user-avatar

Irena Ruberová

14. 12. 2014 | 01:16

Posmrtný odlitek Chopinovy krásně štíhlé ruky a posmrtná maska, která ale byla dodatečně vylepšena, neboť Chopinův obličej byl příliš opuchlý a zkřivený ve smrtelné křeči.

Když se umírající Chopin v roce 1849 dusil v posteli, zašeptal ve smrtelných křečích své poslední přání: „Až zemřu, vyjměte mé srdce a pohřběte je v Polsku.“ Skladatel  kvůli brutálním represím ze strany carského Ruska, které potlačilo neúspěšné polské povstání, emigroval v roce 1830 do Francie. Celým srdcem se však toužil vrátit do rodné vlasti. Jedním z důvodů, proč si však přál nechat posmrtně vyříznout srdce, byl i panický strach, že jej pohřbí zaživa.

Odlitek Chopinovy paže v pařížském Musée de la Vie Romantique.

Naplnění jeho poslední vůle se ujala skladatelova sestra Ludwika, která naložila bratrovo srdce do koňaku a v zavařovací sklenici, ukryté pod sukní, ho tajně propašovala vlakem do Polska. Putovalo pak mezi několika skladatelovými příbuznými, než bylo nakonec uloženo do jednoho z pilířů v barokním Chrámě Svatého Kříže ve Varšavě na Krakovském náměstí. Tam spočívalo až do druhé světové války, než jej nacističtí okupanti během varšavského povstání v roce 1944 vyňali a schovali na bezpečnější místo. Ačkoli Němci Poláky nemilosrdně vraždili v odplatu za jejich revoltu a o život tak připravili 200 tisíc lidí, o srdce polského skladatele pečovali s dojemnou úzkostlivostí, jako by bylo jejich vlastní. Po skončení bojů ho zase vrátili na původní místo do kostela a uspořádali přitom obřad, jímž chtěli demonstrovat svoji úctu ke skladatelově umění.

 Chrám Svatého kříže na Krakovském předměstí ve Varšavě, kde je uloženo Chopinovo srdce.

Chopinovo srdce bylo již několikrát exhumováno, ale nikdy z něj nebyl odebrán ani kousek tkáně. Přitom odborníci, kteří se životem a dílem ikony polského romantismu zabývají, velmi stáli o provedení genetických testů, které by s konečnou platností potvrdily či vyvrátily příčinu umělcovy smrti. Jaké bylo jejich překvapení, když se dozvěděli, že Poláci letos Chopinovo srdce podrobili povrchní prohlídce, aby zkontrolovali jeho stav poté, co jeden z forenzních vědců bil na poplach, že po tolika letech se líh z nádoby již vypařil a hrozí, že Chopinovo srdce seschne a ztmavne.

Nápis na pilíři zní: "Vždyť kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce."

Na celé události je pikantní, za jakých okolností probíhala. Krátce před půlnocí, když se poslední věřící z chrámu vytrousili, se 13 osob sešlo tajně v temné svatyni. Mezi nimi varšavský arcibiskup, polský ministr kultury, dva vědci a další úředníci. Ti všichni nejprve podepsali slib mlčenlivosti a po celou dobu aktu jen šeptali. Veřejnost se o tom dozvěděla až téměř po půl roce, v září letošního roku, aniž by byl sdělen důvod pro takové utajení i informační zpoždění.

„Nechceme, aby se to stalo mediální senzací, s fotkami srdce v novinách,“ vysvětlil jen ředitel Institutu Fryderyka Chopina ve Varšavě Artur Szklener. Nicméně jak tajné kolegium přiznalo, během exhumace pořídili více než tisíc fotografií , které ukázali agentuře AP jako důkaz, že se skladatelovo srdce nachází v dobrém stavu. Veřejnost si tak musí vystačit se skromným popisem toho, že zvětšená bílá hrouda hmoty je ponořena v jantarově zbarvené tekutině v křišťálové sklenici, důkladně zapečetěné voskem.

Skladatelovo srdce je již 155 let uchovávána v Polsku jak svatá relikvie.

Nicméně řada odborníků tento postup zkritizovala a vadí jim, že k exhumaci nebyli přizváni zahraniční vědci. Považují rovněž za chybu, že Poláci nadále brání géniovo srdce před genetickými testy. Příčina Chopinovy smrti tak nadále zůstává záhadou. Podle oficiální verze zemřel skladatel v 39 letech na tuberkulózu, ovšem někteří vědci se domnívají, že mohlo jít o cystickou fibrózu, případně jinou nemoc, která v té době ještě nebyla známa.

„Jak mohl s touto chronickou nemocí tak dlouho žít a jak mohl přitom složit skladby tak výjimečné krásy?“ táže se například Steven Lagerberg, autor knihy „Chopinovo srdce“. „Je to intelektuální hádanka, lékařské tajemství a předmět obrovské vědecké zvědavosti,“ poznamenal.

Pouť k Chopinovu hrobu na hřbitově Père Lachaise v Paříži v roce 1920.

Jenže pro Poláky je Chopinovo srdce téměř svatou relikvií a součástí národní duše. Osud a celá anabáze Chopinova srdce jako by se prolínaly s bouřlivými polskými dějinami plnými válek a boje za osvobození z cizí nadvlády. „My v Polsku často říkáme, že Chopin zemřel z touhy po rodné vlasti,“ uvedl polský ministr kultury Bogdan Zdrojewski. Podle něj není zjištění dalších informací o skladatelově smrti dostatečným důvodem, aby se vědci v jeho srdci šťárali. Další exhumace a kontrola Chopinova srdce je naplánována až po 50 letech, tedy v roce 2064.  

Socha na náhrobku Chopinova hrobu na hřbitově Père Lachaise v Paříži.

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Irena Ruberová

14. 12. 2014 | 01:16