Archeoložka čistí kostru jednoho z vojáků, kteří položili život při tažení do Ruska v roce 1812.

Archeoložka čistí kostru jednoho z vojáků, kteří položili život při tažení do Ruska v roce 1812. | zdroj: Forbes


Záhada hromadné smrti 3000 Napoleonových vojáků v Litvě vyřešena: nedali jim najíst!

TÉMATA: napoleon | napoleonské války | tažení do ruska | vilnius | archeologické objevy

user-avatar

Irena Gruberová

30. 07. 2015 | 11:00

Sníh archeology bičoval do tváří, když v litevském hlavním městě Vilniusu narychlo vykopávali masový hrob. Ležely v něm všelijak zpřeházené, nahodile pohozené kostry, smíchané s botami a oblečením. Knoflíky odhalily identitu zemřelých: reprezentovaly 40 různých pluků z Napoleonovy Grande Armée, které se účastnily neblahého válečného tažení do Ruska v roce 1812. Chemickými analýzami kostí se zjistilo, odkud vojáci pocházeli a na co vlastně zemřeli.

Ve snaze předejít ruské invazi do Polska se Napoleon rozhodl zaútočit jako první. S armádou čítající 675 000 mužů překročil 24. května 1812 řeku Němen a vydal se na své osudové tažení do Ruska. Dostal se až do Moskvy, kterou však k jeho smůle zachvátil požár. Po ústupu pak Francouze stíhala jedna porážka za druhou, vázlo zásobování a vojenské jednotky decimovala drsná ruská zima, hlad a nemoci. 14. prosince 1812 nakonec žalostný zbytek z více než půlmilionové armády opustil ruské území. Podle odhadů se z Ruska vrátilo nanejvýš 70 000 mužů, ale bojeschopných zůstalo necelých 10 000!

Litevci hledí na jámu plnou lidských kostí. Našly se v ní ostatky více než 3 000 vojáků z Napoleonovy velké armády.

V roce 2001 odkryli archeologové ve Vilniusu jeden z masových hrobů, do kterých místní lidé v roce 1812 naházeli mrtvá těla nepřátel. Našly se v něm ostatky 3 269 lidí, většinou mužů ve věku od 20 do 25 let, ale i dvou tuctů žen, které ve vojenském ležení většinou sloužily jako kantýnské a zajišťovaly pro vojáky zboží. Vědci odebrali z několika desítek koster vzorky a provedli chemickou analýzu, aby se pokusili odpovědět na otázku, z jaké vlasti tito mrtví pocházeli a co způsobilo jejich smrt. Se svými výsledky nedávno seznámili odbornou veřejnost.

Analýzou stabilních izotopů kyslíku se prokázalo, že ani jedna mrtvola nepatřila nikomu z Litvy. Naprostá většina pocházela ze střední a západní Evropy, zejména z jižní Francie, Španělska, Portugalska a Itálie. Více než dva tucty nebožtíků vykazovaly vysoké hodnoty dusíku v kostech, což naznačuje, že zemřeli s největší pravděpodobností hladem. „Když lidské tělo trpí nedostatkem proteinů, hodnoty izotopů dusíku stoupají. Takže nemoci jako anorexie, chronická ranní nevolnost, nedostatek vitamínu D a hlad způsobují zvýšení přítomnosti dusíku,“ vysvětlila magazínu Forbes Sammantha Holderová z floridské univerzity.

Teorii o smrti z hladu podporují i historické záznamy, popisující, jak vojáci marně hledali na venkově potravu a ze zoufalství jedli své mrtvé či umírající koně. Holderová ovšem zjistila, že většina Napoleonových vojáků se živila rostlinou stravou, zejména pšenicí, a trpěla dlouhodobým nutričním stresem. „Dlouhá doba hladovění pravděpodobně pramenila z delší vojenské služby v mnoha taženích během Napoleonských válek, anebo z nutričního stresu, kterému byli vystaveni před vojenskými odvody," uvedla Holderová.

Napoleonův ústup z Moskvy (obraz od Adolfa Northerna)

Výzkum kostí Napoleonových vojáků tak přináší nový pohled na to, co se dělo při tažení do Ruska. Doposud většina badatelů přisuzovala hromadný úbytek Napoleonových jednotek chladné ruské zimě. Nyní se ukazuje, že vojenská logistika v této době nebyla schopná v tak velké míře zásobovat armádu, tudíž bylo zvykem spoléhat na to, že se vojáci dokáží sami uživit v místě svého působení, a to i za cenu velkého rabování a krádeží. To se jim však v drsných podmínkách Ruska nedařilo a vše tak nasvědčuje tomu, že zoufalý nedostatek potravin byl jednou z hlavních příčin neúspěchu Napoleonova tažení do Ruska.

user-avatar

Irena Gruberová

30. 07. 2015 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu