Ještěrčí figurky z archeologického naleziště Tell al-Ubaid v dnešním Iráku | zdroj: /www.newsnfo.co.uk


Záhada ještěrčích humanoidů z Iráku: byli to mimozemšťané, nebo zvláštní lidská rasa?

TÉMATA: ještěři | ufo | neznámé civilizace | irák | archeologie

Jednou z dosud nevysvětlitelných záhad historie jsou figurky z pálené hlíny zobrazující podivné ještěrčí bytosti. Koho nebo co představují a komu tyhle předměty kdysi sloužily, na to současná archeologie nezná odpověď.

user-avatar

Tyrion

27. 11. 2014 | 09:41

Archeologické naleziště Tell al-Ubaid v Iráku

Většina těchto figurek byla nalezena v archeologickém nalezišti Tell al-Ubajd v jižním Iráku, ale několik také ve starověkých sumerských městech Ur a Eridu. Jsou staré sedm tisíc let a zanechala je tu po sobě takzvaná obejdská kultura, která vznikla v jižní Mezopotámii asi 5000 let před naším letopočtem, a předcházela tak mnohem slavnější sumerskou civilizaci.

Figurky jsou vyrobeny z pálené hlíny, což byl hlavní materiál používaný ve starověké Mezopotámii.

Původ obejdského lidu není znám, má se za to, že na území dnešního Iráku doputoval ze severních hor, snad z Kurdistánu, možná z Luristánu nebo Chúzistánu. Měli už pokročilé zemědělství, založené na zavlažování a používání oradla, a rovněž jejich keramika a stavitelství byly na vysoké úrovni. Stavěli velké trojlodní domy z pálené hlíny s prostornou halou uprostřed. Jejich velké vesnice se postupně proměnily v města, jako byly Eridu, Ur a Uruk, kde se začaly budovat monumentální chrámy, jež se staly střediskem městského života.

Podivné rysy obličeje a tvar lebky mnohým evokují mimozemšťany.

Naleziště Tell al-Ubajd, po němž je obejdská kultura pojmenována, jako první objevil v roce 1919 britský egyptolog a historik Harry Reginald Hal (1873–1930). Na nevelkém pahorku kdysi stávalo nejstarší město jižní Mezopotámie. Jedním z nejpodivuhodnějších nálezů tohoto místa jsou již zmiňované terakotové ženské i mužské figurky. Všechny vykazují podobné rysy: protáhlou lebku, oči ve tvaru mandle, dlouhé zužující se tváře a nos připomínající čumák ještěrky. Většina z nich má na sobě helmu nebo i zbroj a některé z nich něco jako vycpávky na ramenou. Některé postavičky třímají v rukou hůl nebo žezlo, zřejmě znaky moci nebo spravedlnosti. Nejzvláštnější jsou postavy žen, které drží v náručí nemluvně sající z jejich prsu, které rovněž nese znaky ještěrčí bytosti.

Postava ženy kojící dítě, který má také neobvykle široká ramena.

Mnoho těchto figurek bylo pohřbeno se svými majiteli, což znamená, že v jejich životě hrály nějakou významnou roli. Ovšem ne v každém hrobě je nalezneme, z čehož archeologové usuzují, že zřejmě vyjadřovaly společenský status zemřelého. Možná se jednalo o učitele, šamany či kněží.

Mužská figurka ještěrčího humanoida.

Převážně se soudí, že sošky představovaly nějaké božstvo, neboť symbol hada bývá s božstvy často spojován. Na druhou stranu nenucená, spíše civilní póza těchto postav vylučuje, že by se jednalo o rituální předměty. Divočejší teorie předpokládají, že figurky představují buď mimozemšťany, s nimiž byly starodávné civilizace v kontaktu, nebo nějakou nám neznámou humanoidní rasu.

Figurky z Tell al-Ubaidu jsou vystaveny v Britském muzeu.

Většina archeologů však přináší mnohem prozaičtější vysvětlení. Poukazují totiž na to, že obejdský lid uplatňoval praktiky modifikování lebek. Od nejútlejšího věku se s lebkou člověka manipulovalo tak, že to údajně deformovalo její přirozený tvar. Protáhlé mandlové oči pak vědci považují za záměrně stylizované ztvárnění asijských rysů. Proč však starodávní tvůrci tyto figurky právě takto stylizovali a k čemu tyhle předměty vlastně sloužily, stále nevíme, neboť chybí nálezy a další kontextové informace, které by pomohly tuhle otázku zodpovědět.  

Ženské hlavy s protáhlou lebkou

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Tyrion

27. 11. 2014 | 09:41