Schodiště vytesané do žuly je obrácené vzhůru nohama

Schodiště vytesané do žuly je obrácené vzhůru nohama | zdroj: messagetoeagle.com


Záhada převrácených schodů v peruánském Sacsayhuamánu

TÉMATA: archeologie | objevy | předkolumbovská amerika | peru | inkové

user-avatar

Yvonne K.

28. 09. 2016 | 09:00

Pevnost Inků Sacsayhuamán na okraji peruánského města Cuzco je v mnoha ohledech pozoruhodná. Z hlediska stavitelství jde zřejmě o jednu z nejlepších ukázek zdiva v předkolumbovské Americe. Při pohledu na mohutné, přesně opracované kamenné bloky zůstává rozum stát, jak něco takového mohli Inkové bez použití moderní techniky před několika staletími postavit. Zvláštní pozornost pak poutá obrovský kus žuly s převrácenými schody, které nikam nevedou. Je to snad pozůstatek dávné katastrofy?

Ačkoliv většina kamenů, z nichž jsou vystavěny trojité hradby Sacsayhuamánu, je opracovaných, jiné se naopak zdají být poškozené a jsou chaoticky roztroušené po zemi. Jako by je obří síla vyrvala ze země a rozházela. Některé vypadají staré a zvětralé, zatímco na chráněných místech jsou hladké a nařezané jako beton. Ve skutečnosti jsou ovšem vytesány z žuly, což je jeden z nejtvrdších kamenů vůbec.Sacsayhuamán sestává ze tří nad sebou terasovitě postavených hradeb, z nichž je každá přes 365 metrů dlouhá. Jde o jednu z nejpůsobivějších inckých památek, z níž se však do dnešních dní podařilo dochovat asi jen 20% z původní velikosti.

Odhaduje se, že největší kameny váží přes 120 tun, některé dokonce i dvakrát tolik! Kamenné bloky k sobě přiléhají tak dokonale, že mezi ně nejde prostrčit ani žiletku. Přitom jsou poskládány na sebe bez použití spojovací hmoty. Dodnes se proto vedou spory o to, kdo a jakým způsobem tyto obří zdi vztyčil. Když na místo dorazili v 16. století španělští dobyvatelé, odmítali uvěřit, že něco takového mohli vytvořit lidé, a považovali vše za dílo samotného ďábla. Některé kamenné bloky mají úctyhodnou velikost a váhu – největší z nich měří 5 x 5 x 4 metry a jejich hmotnost je odhadnuta na 128 tun. Zůstává otázkou, jak Inkové tyto obrovské kamenné bloky transportovali, ukládali a opracovávali.

Disponovali dávní stavitelé nějakou nadlidskou silou? Postavili je snad nějací obři, kteří kdysi žili na Zemi? Nebo existovaly technologie, které jsou nám dnes neznámé? 

Architekt a badatel Vince Lee, jenž se studiem starověkých megalitických památek zabývá, je přesvědčen, že kameny musely být nejprve precizně opracovány, než se položily na sebe. Zřejmě si stavitelé museli vypomoci ryskou či šablonou. Kamenné bloky do sebe zapadají tak, že mezi ně nelze prostrčit ani žiletku.

Podle oficiální teorie Sacsayhuamán stavěli od poloviny 15. století Inkové. Odhaduje se, že stavba trvala 70 let a pracovalo na ní 30 000 dělníků. Otázkou je proč. Sacsayhuamán sice připomíná pevnost, ale zřejmě to nebylo hlavním účelem stavby. Nahoře na cimbuří stávaly původně tři velké věže, z nichž se dochovaly již jen základy. Jedna – nazývaná Muyu Marca – byla kruhová a sloužila jako zásobárna vody pro posádku, zatímco další dvě – Kalla Marca a Paunca Marca – měly nejspíše náboženský význam a používaly se během inckých rituálních obřadů obětování bohům a uctívání Slunce, Měsíce, hvězd, hromu a blesku. Sacsayhuamán tak byl s největší pravděpodobností pradávným duchovním centrem Cuzca. V zadní části pevnosti se nachází Chrám Slunce, z něhož se naskýtá nádherný výhled na město. Někteří archeologové tvrdí, že právě tento chrám je nejdůležitější sakrální stavbou celé Incké říše a nejposvátnějším místem Sacsayhuamánu. Před hradbami se rozprostírá velký rovný ústřední areál, který bývá každoročně 24. června dějištěm festivalu Inti Raymi.

Schody z nebe

Jedním kamenů, jenž fascinuje badatele, je ten, jenž obsahuje žulové schody, které jako by běžely obráceným směrem. Stejně jako jiné kameny Sacsayhuamánu naznačuje, že tu kdysi mohlo dojít k nějaké neznámé pohromě, možná silnému zemětřesení či nějakému výbuchu, jenž stavbu vyhodil do povětří. Existují teorie, podle nichž katastrofa nastala ještě před příchodem Inků. Ti pak toto místo prakticky využili v tom stavu, v jakém se nacházelo, a na jeho základě dál stavěli. Ostatně sami odborníci připouštějí, že starší část Sacsayhuamánu postavili příslušníci kultury Killike přibližně před 1000 lety a Inkové pak stavbu jen rozšiřovali. Co je však zajímavé, je to, že sami Inkové věřili, že Orlí hnízdo, jak se tomuto místu přezdívalo, vybudovala neznámá lidská rasa vedená mocným Bohem, jenž sestoupil na Zem z nebes. Podobné příběhy lze najít i v jiných jihoamerických mýtech souvisejících s podobně tajemnými megalitickými stavbami.

 

user-avatar

Yvonne K.

28. 09. 2016 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce