Prokopské údolí - pražská tajná  Oblast 51?

Prokopské údolí - pražská tajná Oblast 51? | zdroj: wikipedia commons


Tajemné Prokopské údolí. V nádherné přírodě u Prahy se ukrývá utajovaný vojenský prostor

TÉMATA: praha | vojenské objekty | tajné podzemí | lomy | armáda | nacisté

user-avatar

Václav Pokorný

21. 05. 2019 | 12:00

Jeden z nejvíce utajovaných vojenských objektů v České republice s rozsáhlými podzemními prostory se nachází v pražském Prokopském údolí. Bývá označován krycím označením K-116 nebo číslem vojenského útvaru VÚ 2508. Přesný rozsah a účel objektu, ve kterém za války nacisté budovali podzemní továrnu, je oficiálně dosud utajován.

Na jihozápadním okraji hlavního města Prahy se mezi Barrandovem a Hlubočepy rozkládá krásný kout zeleně v podobě Prokopského údolí. Tento kus přírody nedaleko rušných sídlišť je častým cílem víkendových výletů pražských občanů. Málokterý z nich však tuší, že se při sobotním či nedělním výletu nachází v blízkosti jednoho z nejrozsáhlejších podzemních vojenských prostorů u nás.

Vojenský objekt pod krycím názvem K-116 je ukrytý za mohutnými železnými vraty s vysokým betonovým plotem, které chrání vjezd do tajného prostoru. Hlavní brána do celého areálu je hlídána řadou kamer a kapacitních senzorů typu Vidar A, sloužících pro identifikaci narušení objektu. Několik kamer je klasických, jako třeba u brány, jiné jsou skryté ve větvích stromů a dokonce i v ptačí budce, ke které vedou tmavé už lehce zarostlé kabely. 

Na hlavní bráně je varovná cedule se značkou zákazu fotografování objektu. Po levé ruce je na plotě k vidění ta samá značka a poblíž ní se nachází čidlo, které rozeznává záblesky fotoaparátů.

V místech dnešního vojenského objektu bývala rozsáhlá Prokopská jeskyně s délkou 120 metrů a pramenem podzemní vody. Podle legendy ji obýval světský kněz, poustevník svatý Prokop (970-1053 n.l.). Právě on dal jméno celému dnešnímu území přírodní rezervace a stejně tak i poutnímu kostelíčku, který se kdysi nacházel nad touto jeskyní.

Od 19. století se zde začal těžit vápenec a byly zde vykopány dopravní štoly a svážnice do vyšších pater lomu. S pokračující těžbou byla již na konci 19. století celá jeskyně odtěžena.

Před druhou světovou válkou se o toto území začala zajímat československá armáda. V jejím průběhu zde nacisté začali budovat podzemní továrnu Junkers (pod krycím označením Kali) na letecké díly. Byly vykopány tři rovnoběžné tunely o délce cca 300 metrů a výšce až 8 metrů, kde se údajně počítalo s parkováním obrněného vlaku. V podzemí se nacházelo i malé nádraží s překladištěm. V roce 1944 měla být dokončena podzemní výrobní hala dlouhá 200 metrů. Mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek v roce 2009 pro Českou televizi však uvedl, že nacisté továrnu nestihli zprovoznit.

Po válce převzala péči o objekt československá armáda a došlo zde k dalšímu stavebnímu rozvoji. O účelu tohoto rozsáhlého podzemního objektu se množily nejrůznější informace. Hovořilo se o krytu CO, podzemní nemocnici, skladu spojovacího materiálu či úložišti Nedotknutelné zásoby. Objekt rekonstruovaný v 80. letech měl podle některých domněnek sloužit západnímu velení Varšavské smlouvy pro případ vedení války. V současné době je možná využíváno jako pracoviště vojenskou zpravodajskou službou.  

Další legenda je taková, že do kopce navezli po ukončení parní trakce Československé státní dráhy pár zakonzervovaných lokomotiv s příslušenstvím, které by umožnily strategickou dopravu v případě nedostatku ropy a elektřiny za nastalé krize. Objekt prý bylo lze rychle propojit s blízko ležící kolejí pomocí montovaného kolejiště na betonových prefabrikátech.

Po sametové revoluci se místní politici a občané pokusili vojenský areál v Prokopském údolí navštívit, ale nikdo nebyl do objektu vpuštěn. Dodnes tak zůstává přesný rozsah podzemních prostor tohoto objektu, ale i jejich účel přísně střeženeným tajemstvím naší armády.

 

user-avatar

Václav Pokorný

21. 05. 2019 | 12:00

> ExtraStory   |   Inzerce