Až šest stovek lidí našlo poslední spočinutí v jezeře ležícím cca 5000 m n. m. Dnešní věda nedokáže spolehlivě říct proč.

Až šest stovek lidí našlo poslední spočinutí v jezeře ležícím cca 5000 m n. m. Dnešní věda nedokáže spolehlivě říct proč. | zdroj: iflscience.com


Záhada velkého jezerního pohřebiště trvá. DNA analýza odhalila, že na místě byli pohřbeni lidé různého původu i dob

TÉMATA: archeologie | himaláje | indie

user-avatar

Simona Knotková

22. 09. 2019 | 18:52

Ledovcové jezero Rúp Kund v indickém státě Uttarákhand je známé jako místo, kde z neznámého důvodu bylo pohřbeno 300 až 600 lidí. Nový výzkum odhalil původ některých z nich.

Stovky lidských koster v různých stádiích rozkladu objevil v roce 1942 lesní strážce. Některá torza měla na sobě ještě kusy masa, jiná šperky či cáry oblečení. Lidské ostatky byly zachovalé hlavně díky skutečnosti, že malé, dva metry hluboké jezero je po většinu roku pokryté sněhem a ledem. Proč se ale tolik mrtvol nacházelo na jednom místě a jaký byl původ pohřbených lidí? To byla otázka, na kterou se vědci snažili najít odpověď dlouhá léta. Podle některých hypotéz se mohlo jednat o oběti neznámé epidemie či cestovatele, které zabila lavina nebo silné krupobití.

Nový výzkum paradoxně vyvolal ještě další otazníky. Jak totiž badatelé pomocí radiokarbonového datování a genetické analýzy zjistili, třicet osm zkoumaných ostatků od sebe dělila až tisícovka let a mrtvoly byly různého původu. Většina z nich byli Indové, ale čtrnáct genomů patřilo obyvatelům východního Středomoří, nejpravděpodobněji Řecka. Jeden člověk také pocházel z oblasti jihovýchodní Asie.

Zatímco místí zemřeli před více než tisícovkou let, lidé jiného původu v jezeru skončili okolo roku 1800. Ani u Indů nebyla data úmrtí a místa původu sjednocená; pocházeli z různých koutů země a nejmladší a nejstarší mrtvoly od sebe dělilo nejméně dvě stě let. Záhada takzvaného Jezera koster tedy trvá dál.

"Pomocí biomolekulárních analýz jsme objevili, že historie Rúpu Kundu je daleko složitější, než jsme si kdy mysleli, a vyvolává otázku, kolik migrantů z východního Středomoří, s původem, který je pro danou oblast dnes extrémně atypický, na místě před stovkami let asi zemřelo," sdělil harvardský profesor David Reich.

Již dříve bylo podle množství poškozených lebek odhaleno, že některé lidi zabil tupý úder do hlavy, který mohl být způsoben právě silným krupobitím. Protože žádný z těchto jedinců nebyl v příbuzenském vztahu, mohlo se jednat o poutníky. To ovšem nevysvětluje výskyt dalších koster.

user-avatar

Simona Knotková

22. 09. 2019 | 18:52

> ExtraStory   |   Inzerce