Ulfberht byl nejlepší meč historie a překonává i zbraně jako katana nebo dlouhý meč. | zdroj: www.i0.wp.com


Záhada vikingských mečů Ulfberht: jak něco takového mohli Seveřané před tisíci lety ukovat?

Vikingy si většinou představujeme jako drsné a obávané válečníky, už méně ale jako vynikající kováře, kteří po sobě zanechali artefakty, nad nimiž lidé dodnes žasnou. Neznámí výrobci mečů značky Ulfberth totiž předběhli dobu skoro o tisíc let!

user-avatar

Ivanhoe

8. 11. 2014 | 01:01

Značka meče je stejně tajemná jako výrobní postup.

Ulfberth – to byla tajemná značka vyražená blízko jílce meče. Meče opatřené tímto nápisem se vyznačovaly prvotřídní kvalitou oceli, na tu dobu naprosto nevídanou. Obdobné kvality bylo dosaženo až o tisíc let později během průmyslové revoluce.

Jen 200 let se vyráběly tyto meče, pak se tajemství jejich výroby ztratilo.

Zatímco většina středověkých mečů byla vyrobena z měkkého železa s nízkým obsahem uhlíků, ocel meče Ulfberth obsahovala větší úroveň uhlíkové příměsi a minimum nežádoucí strusky. To dodávalo této zbrani větší pružnost a spolehlivost. Takovýto meč dokázal snést mnohem více zásahů a lépe pronikal brněním a štíty. Jeho čepel byla v porovnání s jinými z té doby velmi ohebná a nezasekla se tak snadno po zásahu do dřeva či štítu nepřítele, což jeho držiteli umožnilo rychleji se pohnout poté, co zasáhl nepřítele.

S mečem Ulfberht byl vikingský bojovník téměř neporazitelný.

„Byl to ten nejlepší meč, jaký kdy byl vyroben,“ prohlásil britský historik Alan Williams. Není divu, že jej nosili elitní válečníci a velitelé. Zbraň jejich nositelům propůjčovala magickou sílu. I v očích současníků vyvolává údiv. Vyrobit ve středověku tak čistou ocel se rovná skoro zázraku. Tehdy ještě neexistovaly pece, které by uměly dosáhnout tak vysokých teplot, při kterých by bylo možné zbavit kov veškerého odpadu. „Ukovat meč z tak nečistého polotovaru je opravdu zázračné. Ale vyrobit z toho zbraň, která se ohne, aniž by se zlomila, a která je zároveň ostrá a váží tak málo, to muselo být považováno za něco nadpřirozeného,“ nechal se slyšet kovář Richard Furrer z Wisconsinu, který jako jediný na světě úspěšně vyrobil repliku tohoto mystického meče podle odhadovaných středověkých postupů. „Byla to ta nejtěžší věc, jakou jsem kdy dělal,“ přiznal se.

Nejlepší současný kovář Richard Furrer se pokusil vyrobit repliku vikingského meče za použití středověkých postupů.

I tak ale výrobní postup zůstává dodnes vojenským tajemstvím, neboť nikde nebyl písemně zaznamenán. Stejně tak je záhadou, odkud Vikingové brali tak kvalitní surovou rudu, taková totiž v Evropě v té době nebyla nikde k mání a navíc neexistuje ani žádný důkaz, že by se tam tehdy už vyráběla tyglíková ocel. Vědci se proto domnívají, že Vikingové dováželi rudu odněkud ze Střední Asie, odkud si přivezli i znalost těchto pokročilých technologií. Tuto teorii podporuje i fakt, že se meče značky Ulfbehrt začaly vyrábět ve stejné době, kdy se otevřela Volžská obchodní cesta přes Rusko. Když ji pak Rusové v 11. století zablokovali, začaly být tyto prvotřídní meče nahrazovány nekvalitními padělky, až jejich výroba úplně přestala.

Vyrobit tak kvalitní meč při tehdejších středověkých technologiích bylo skoro zázračné.

„Myslím, že s vysokou pravděpodobností ocel mečů Ulfbehrt pocházela z Iránu,“ tvrdí Fredrik Charpentier z Centra Středověkých studií na Stockholmské univerzitě. Podle něj ji Vikingové směňovali za kožešiny a jiné severské komodity a přepravovali na malých lodích po řekách.

Vikingové byli kandinávští mořeplavci, kteří se v 8. – 11. století vydávali na „viking“ - loupeživé výpravy do mnoha evropských zemí.

Záhadou však také zůstává, jak meč přišel ke svému tajemnému názvu, který z obou stran obklopují dva křížky: +ULBERH+T. Šlo o jméno výrobce nebo vynálezce, který své znalosti předával svým synům, anebo o název kovárny? Ať tak či onak, Ulfberth byl ve středověku známou obchodní značkou – značkou vysoké kvality.  

Tohle už je moderní replika starodávného meče.

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Ivanhoe

8. 11. 2014 | 01:01