Zlatý klobouk nalezený v roce 1835 jedním farmářem v německém městě Schifferstadtu.

Zlatý klobouk nalezený v roce 1835 jedním farmářem v německém městě Schifferstadtu. | zdroj: squitel.blogspot.com


Záhada zlatých klobouků z doby bronzové vyřešena: nosili je pradávní čarodějové a věštci

TÉMATA: archeologie | magie | astrologie

user-avatar

Markéta Oderská

27. 02. 2015 | 07:15

Čarodějové skutečně nosili dlouhé, špičaté klobouky se širokou krempou, ale ne ty pomačkané, plstěné, jak je známe z filmů o Harrym Potterovi nebo z Pána prstenů. Opravdoví mágové rané Evropy si na hlavy nasazovali zlaté klobouky složitě vyzdobené astrologickými symboly, s jejichž pomocí určovali pohyby Slunce a hvězd.

Němečtí archeologové a historici tvrdí, že vyřešili záhadu zlatých kuželovitých předmětů nalezených v průběhu posledních 180 let na různých místech Evropy. Tři se našly v Německu, jeden ve Francii a všechny jsou si nápadně podobné, nejen tvarem a materiálem, z něhož byly vyrobeny, ale i dekorem. Jejich povrch je rozčleněn pásy posetými podobnými vzory, často ve tvaru kruhů, disků nebo očí.

Po desítky let si vědci lámali hlavu, k čemu tyto tajemné objekty sloužily. Za tu dobu se objevilo několik teorií. Jedni věřili, že jde o symboly plodnosti vzhledem k falickému tvaru předmětů, další je považovali za součást starobylého brnění. Jiní v nich viděli vázy používané při ceremoniích a obřadech. Všeobecného přijetí se dočkal názor, že se tyto kuželovité objekty pokládaly jako ozdobné hlavice na vrcholy sloupků, které ohraničovaly prostory vyhrazené ke kultovním účelům. Historici z berlínského Muzea prehistorie a rané historie jsou však téměř s jistotou přesvědčeni, že tajemné kužely nosili na hlavě jako klobouky věštci z doby bronzové. Pomocí astrologických symbolů, vyrytých na těchto zlatých kloboucích, sledovali tito královští kněží, jak byli označováni, pohyby Slunce, Měsíce a hvězd, a to jim umožňovalo předpovídat vhodný čas k setí, sázení a sklizni obilí. Umění určovat čas a předpovídat počasí, které díky současným znalostem a moderním technologiím považujeme dnes za samozřejmé a všední, činilo tyto kněží v očích prostých venkovanů nadpřirozenými bytostmi obdařenými božskými schopnostmi.

„Byli považování za Pány Času, kteří měli přístup k božským vědomostem, jež jim umožňovaly nahlížet do budoucnosti,“ prohlásil šéf berlínského muzea Wilfried Menghin, který prováděl podrobný výzkum 3 000 let starého klobouku z tepaného zlata, jenž se objevil na aukci ve Švýcarsku v roce 1995 a který muzeum zakoupilo do svých sbírek.

Kuželovité klobouky čarodějů zřejmě nebyly jen pouhou fikcí.

Menghin spolu s dalšími badateli zjistil, že 1 739 symbolů Slunce a půlměsíce zdobících povrch zlatého klobouku tvoří starodávný vědecký kód, který téměř na chlup přesně koresponduje s takzvaným metonickým cyklem, jenž vysvětluje časový vztah mezi Sluncem a Měsícem (během 19 slunečních let proběhne 235 novoluní) a který v roce 432 před naším letopočtem sestavil starořecký hvězdář Meton, tedy až 500 let po zhotovení zlatého klobouku!

„Symboly na klobouku jsou logaritmické tabulky, které umožňují dopředu vypočítat pohyby Slunce a Měsíce,“ uvedl Menghin. „To naznačuje, že člověk doby bronzové byl schopen provádět dlouhodobá, empirická astrologická pozorování,“ dodal.

Tyto vědecké závěry radikálně mění dosavadní pohled na Evropu doby bronzové jako na primitivní společnost zemědělců žijících v zakouřených dřevěných chýších, kteří si zajišťovali obživu povětšinou velmi prostými způsoby. „Naše zjištění naznačují, že doba bronzová byla daleko sofistikovanějším obdobím v historii Evropy, než se dosud překládalo,“ prohlásil Menghin.

Zlaté klobouky sloužily jako kalendář.

Teorii o věšteckých kloboucích víceméně také podporuje klobouk nalezený poblíž města Schifferstand v roce 1835, jenž měl připevněn popruh pod bradu. Jde o zatím nejstarší nález tohoto druhu, pocházející z doby 1 300 před naším letopočtem.

Zdá se, že královští kněží nosící tyto zlaté klobouky se vyskytovali napříč většinou prehistorické Evropy. Německá archeoložka Sabine Gerloff z univerzity v Erlangen nalezla důkazy o tom, že během 17. a 18. století objevili kopáči rašelinišť v Irsku pět podobných zlatých kuželů. Gerloff rovněž tvrdí, že přehoz přes ramena z tepaného zlata z doby bronzové – známý jako Zlatý přehoz z Moldu, objevený v roce 1831 ve Walesu, byl součástí obřadního úboru královských kněží.

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Markéta Oderská

27. 02. 2015 | 07:15