Kamenné řady u Kounova se nacházejí v přírodním parku Džbán na náhorní plošině Rovina nad Kounovem na katastru obce Domoušice. Jedná se o památku nejasného stáří, účelu a původu.

Kamenné řady u Kounova se nacházejí v přírodním parku Džbán na náhorní plošině Rovina nad Kounovem na katastru obce Domoušice. Jedná se o památku nejasného stáří, účelu a původu. | zdroj: e-region.cz


Záhadami obestřené Kounovské řady dodnes neodhalily důvod svého vzniku a využití

TÉMATA: tajemná místa | česko | megality | pravěk

user-avatar

Václav Pokorný

14. 01. 2018 | 09:00

Jedno z nejtajemnějších míst v Čechách leží nedaleko malé vesničky Kounov v okrese Rakovník. Nad touto obcí se nachází ve výšce 525 metrů nad mořem náhorní plošina, na které leží přes dva tisíce balvanů uspořádaných do 14 rovnoběžných řad – takzvané Kounovské kamenné řady. Svým uspořádáním připomínají slavné řady menhirů v bretaňském Carnacu. Archeologové doposud přesvědčivě neobjasnili, kdo a k jakému účelu tyto kamenné řady vztyčil.

Objevitelem kamenných řad na vrchu Rovina byl kounovský učitel Antonín Patejdl, který je v roce 1934 prozkoumal, změřil a upozornil na ně archeology. Na jedenáctihektarové náhorní plošině zakreslil 14 rovnoběžných řad balvanů s takřka přesnou severojižní orientací. Zjistil, že vzdálenost mezi jednotlivými řadami je nepravidelná, od 11 do 18 metrů, a že délka celé řady kolísá od 50 do 350 metrů s výškou kamenů 50–60 centimetrů. Podařilo se mu také vypátrat, že ještě na konci 19. století byl u jedné z řad zachován úplný kamenný kruh o průměru 5 metrů. Kámen Gibbon

V roce 1936 provedli v lokalitě nevelký výzkum žatečtí muzejníci, kdy prozkoumali jen tři ze stovek zdejších kamenů. Jejich jediným významnějším objevem bylo, že balvany jsou umístěny v lůžkách, která jsou tvořena menšími kusy horniny. Z toho také vyplynulo, že tyto řady byly vytvořeny uměle člověkem.

Ke kounovským řadám se výzkumníci vrátili až v 70. letech. Zpočátku šlo jen o amatéry a děti, pracující pod záštitou Lidové hvězdárny v Rokycanech. Tito mladí badatelé pod vedením učitele fyziky Jaroslava Brejchy kamenné řady v průběhu let 1973–1975 znovu prozkoumali a zaměřili. Právě oni dali dvěma největším kamenům v areálu kounovských řad jméno Pegas a GibbonKameny jsou z křemence, kdežto hřeben, na kterém leží, je opukový.

Následný archeologický výzkum vedený Emilií Pleslovou-Štikovou a Jiřím Waldhauserem v roce 1976 nepřinesl žádné zásadní objevy a poznatky. Opět se potvrdilo, že uložení kamenů je dílem člověka. Kameny byly vkládány do 30 centimetrů hlubokého žlabu, sahajícího až na opukové podloží. Na obvodu kamene zvaného Gibbon archeologové zaznamenali záměrné opracování – výřez ve tvaru rozevřeného písmene „V“.

Roku 1996 byly v prostoru řad odebrány vzorky pro pylovou analýzu, kterou provedla palynoložka Vlasta Jankovská. Tato analýza přinesla zjištění, že v době, kdy řady vznikaly, nebyla náhorní plošina porostlá lesem. Rostl zde jen vřes a v blízkosti byla pole. Datovat dobu vzniku se však opět nepodařilo.

Další archeologický výzkumný tým objevil nedaleko Kounovských řad terénní náznaky keltského hradiště. Soudí se tak, že blízké kamenné řady mohly být místem keltských rituálů nebo označují staré pohřebiště. Kounovské řady a blízké keltské hradiště mohly spolu souviset.

Teorie o původu a účelu Kounovských řad jsou však různé, od pravěkého posvátného závodiště, kdy by pak řady kamenů vyznačovaly jednotlivé závodní dráhy, až po pravěký kalendář a observatoř s takzvaným vizírem. Ufologové v něm dokonce vidí navigační systém pro UFO. Kamenné řady vytvořené z křemencových balvanů lze nalézt v mlází i ve vysokém lese.

Jako nejpravděpodobnější se však jeví teorie, podle které jsou Kounovské kamenné řady jakýmsi kalendářem. Podle dvou kamenů mohli naši předkové určit, kde vychází Slunce v den zimního slunovratu. Těmito kameny jsou největší balvany Pegas a Gibbon, s jejichž pomocí se dá stanovit poloha Měsíce a Polárky. Obří balvan s názvem Gibbon váží neuvěřitelných šest tun a na jeho povrchu je vyryto písmeno V.

Celý areál Kounovských kamenných řad je dnes přístupný návštěvníkům a od roku 1987 zde byla otevřena naučná stezka spojená s touto tématikou. Měří přes 2 kilometry a má 11 zastávek. Stezka je tak nabídkou pro všechny milovníky záhad na sobotní či nedělní rodinný výlet, kdy se sami mohou přesvědčit o výjimečnosti tohoto místa.  

 

user-avatar

Václav Pokorný

14. 01. 2018 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce