Tajemství protoslovanské civilizace Tripolje-Cucuteni: její příslušníci vypalovali do základů své vlastní vesnice!

Tajemství protoslovanské civilizace Tripolje-Cucuteni: její příslušníci vypalovali do základů své vlastní vesnice! | zdroj: wikipedia commons


Záhadná civilizace Protoslovanů: vypalovali své vlastní vesnice!

TÉMATA: prehistorie | archeologie | východní evropa

user-avatar

Irena Gruberová

30. 04. 2018 | 09:17

Jedna z nejzáhadnějších prehistorických kultur nevznikla ani v Egyptě, Jižní Americe nebo Asii, ale ve východní Evropě mezi lety 5 500 až 2 750 před naším letopočtem! V roce 1893 ji objevil u ukrajinské osady Tripolje český archeolog-samouk Vincent Chvojka a podle naleziště ji označil za kulturu tripolskou. Jak se ale posléze ukázalo, pozůstatky téže kultury se našly již o desetiletí dříve v Rumunsku, u osady Cucuteni. Od svého objevu tato unikátní starověká civilizace přináší více otázek než odpovědí a je stále předmětem vědeckých debat.

Civilizace Tripolje-Cucuteni byla poměrně rozsáhlá – rozprostírala se na ploše velké asi 35 000 kilometrů čtverečních a zahrnovala území dnešní Moldávie, Rumunska a Ukrajiny. Její lid, který Vincent Chvojka označoval za Protoslovany, žil v hustě obydlených vesnicích, vzdálených asi tři až čtyři kilometry od sebe. V době svého největšího rozkvětu budovali města, v nichž žilo až 15 000 obyvatel, a šlo tak o největší sídelní aglomerace evropského neolitu (4000 – 3 500 před Kristem). O více než půl milénia tak Protoslované předběhli Sumery, považované za první stavitele měst!

Model prehistorického města Talianki, jehož pozůstatky byly nalezeny na Ukrajině

Všechny osady byly pečlivě plánované; budovy byly vystavěny do několika řad a soustředěny kolem velkého náměstí, na kterém stála jedna nebo více veřejných budov – většinou chrámů. Všechny domy, některé i dvoupodlažní, byly postaveny z hlíny a ze dřeva. Jejich podlahy a stěny byly vymalovány červenou a bílou barvou a vyzdobeny geometrickými obrazci, které měly chránit obyvatele před zlými duchy. Ornamenty, které se nanášely i na keramiku, jimiž tato civilizace nejvíce proslula, připomínaly sakrální symboly, jaké později zaujaly významné místo ve starověkých kulturách Číny, Indie a Egypta – svastiku, jin-jang, kříže, vševidoucí boží oko nebo obrazy slunce. O tom, jak významnou roli ve společnosti této civilizace zaujímala žena jako matka rodu, svědčí sošky žen, které se umísťovaly kolem pecí, které byly ústředním prvkem každého příbytku.

Z pohledu moderního člověka se dnes jeví jako nepochopitelná záhada, proč lid této kultury své krásné vesnice každých 60 až 80 let vypaloval až do základů. Stavět nové domy s nástroji, které měli tehdejší lidé k dispozici, tedy s kamennými či měděnými sekerami, představovalo velkou výzvu a spoustu práce. Možná i proto byla tehdejší společnost tak dobře zorganizovaná a soudržná.

Typický dům kultury Cucuteni-Tripolje

Důvod těchto starodávných praktik je dodnes předmětem debat řady vědců. Vincent Chvojka se na počátku výzkumu této kultury domníval, že spálené rozvaliny byly něco jako „domy mrtvých”, tedy svého druhu pohřebiště. Další archeologové však tvrdili, že to byla obyčejná obydlí, která byla jednoduše vypalována, aby uvolnila místo novým příbytkům. Zvláštní ovšem je, že v troskách domů shořel i veškerý majetek včetně nádobí a nářadí.

Nedávné studie ukazují, že pravda leží někde uprostřed. Tyto budovy skutečně několik let sloužily lidem jako domy, stodoly, chrámy. Ale po určité době se všechny tyto spálené stavby stávaly přístřeškem pro duše předků, jimž žijící generace věnovaly jako pohřební dary také veškerý majetek, který měly v domě. Zkrátka místo budování hrobek vypálili celou vesnici a přesunuli se na jiné místo. Někdy však stavěli nové domy na troskách těch starých, se stejným půdorysem i orientací stran. Na jednom místě v rumunském Poduri odkryli archeologové až 13 vrstev staveb!

Sošky žen

Podivný pohřební rituál však není jedinou záhadou této tajemné neolitické civilizace. Stejně tak a možná i více nás může fascinovat fakt, že tento lid neznal slovo „válka“. V jeho sídlech nebyly nalezeny žádné nástěnné kresby nebo předměty, zbraně či jiné náznaky, které by nasvědčovaly tomu, že tento lid se dopouštěl násilných vražd či válečných konfliktů. Ostatně americká archeoložka Marija Gimbutas ve své knize „Stará Evropa: Civilizace Velké Bohyně“ zdůrazňuje, že válku v období neolitu neznali v celé tehdejší Evropě. Nutno dodat, že hlavní slovo tehdy měly ve společnosti ženy.

 

user-avatar

Irena Gruberová

30. 04. 2018 | 09:17

> ExtraStory   |   Inzerce