Rudé nebe nad Čínou byla silná magnetická bouře, zjistili vědci.

Rudé nebe nad Čínou byla silná magnetická bouře, zjistili vědci. | zdroj: livescience.com


Záhadné rudé nebe v Číně se vysvětlilo, ovšem až po 300 letech

TÉMATA: bouře | čína | počasí | záhady

user-avatar

Tomáš Chalupa

11. 12. 2017 | 14:30

Dne 10. září roku 1770 se nebe nad Čínou, Japonskem a Koreou zbarvilo do ruda. Po osm dní bylo takto nezvykle zbarvené, což se pochopitelně dostalo do historických záznamů. Teprve nyní ale byla nalezena příčina tohoto neobvyklého jevu.

Japonští vědci procházeli pečlivě nejrůznější archivní záznamy a zkoumali další historické dokumenty věnující se tomuto jevu. A našli zřejmě příčinu. Tou by měla být extrémně silná magnetická bouře, ke které dochází, když výboje ze silné sluneční erupce zasáhnou až do magnetosféry Země. Nejsilnější známá bouře tohoto typu byla tzv. Carringtonova událost z roku 1859.

Japonský historik Hyaši Hajakawa z univerzity v Osace se svým týmem bedlivě zkoumal všechny čínské záznamy o události. Ale nejen to. Významně jim pomohly také nákresy slunečních skvrn z té doby, které pořídil amatérský německý astronom Johann Caspar Staudacher. A také záznamy z lodi HMS Endeavour, plovoucí na polární výpravě kapitána Jamese Cooka.

Po studiu celkem 111 dokumentů došel Hajakawa a jeho tým k názoru, že to, co tak děsilo po osm dní obyvatele Číny, byla polární záře z extrémně silné magnetické bouře, která svým rozsahem a dobou trvání napodobila zmiňovanou Carringtonovu událost. Polární záře v takových extrémních případech bývá viditelná i v oblastech, kde by to člověka ani nenapadlo. Při Carringtonově události byla například záře pozorována i na Kubě. „Záře z roku 1770 ale trvala mnohem déle než Carringtonova událost,“ řekl Hajakawa.

Vědci se teď zamýšlejí, jak často by k podobným bouřím mohlo docházet. V osmnáctém století to vlastně byl jen neobvyklý a děsivý úkaz na obloze, ale dnešní technické společnosti závislé na elektřině by to mohlo způsobit nedozírné problémy. „Už nyní víme, že Carringtonova událost nebyla nijak výjimečná. K podobným událostem dochází zhruba jednou za sto let,“ říká japonský fyzik Hiraoki Isobe. Důkazy pro to, že taková bouře přinese problémy, už jsou. Například bouře v roce 1989 na devět hodin vypnula proud v celém Québecku.

Lloydova společnost v Londýně vyčíslila v roce 2013, že pokud by podobná bouře zasáhla Ameriku nyní, stálo by to 2,6 trilionu dolarů. „Myslíme si, že potřebujeme očekávat daleko větší ekonomické a sociální dopady tohoto typu dlouhotrvající bouře,“ říká Hajakawa. Otázka je, jestli se na něco takového dá vůbec připravit.  

user-avatar

Tomáš Chalupa

11. 12. 2017 | 14:30

> ExtraStory   |   Inzerce