Tajemné býčí mauzoleum v egyptské Sakkáře

Tajemné býčí mauzoleum v egyptské Sakkáře | zdroj: www.dawn.com


Záhadné Serapeum: koho Egypťané pohřbívali v gigantických žulových truhlách?

TÉMATA: egypt | archeologie | tajemné technologie

user-avatar

Tyrion

25. 03. 2015 | 07:45

Jednou z nejzáhadnějších památek starověkého Egypta je podzemní pohřebiště Serapeum v Sakkáře. Jde o stovky metrů dlouhý tunel s 24 bočními komorami. V každé z nich se nachází obrovský žulový sarkofág s víkem, který dohromady váží 100 tun! Dodnes nelze s jistotou určit, kdo v nich byl pohřbíván a jak je dokázali staří Egypťané s tak dokonalou precizností vytvořit.

Navzdory všem nejasnostem však egyptologové věří, že zde bylo pohřebiště posvátných býků Apisů, byť se v žádné z těchto obřích rakví nenašla ani jedna mumie býka. Nicméně se ve výklencích našly býčí hlavy a z podzemního tunelu byla také vyzdvižena i velká socha býka, která je dnes vystavena v Louvru.

Jediné, co archeologové uvnitř sarkofágů nalezli, byla tenká vrstva bitumenu (forma asfaltu) smíchaná s různými zbytky kostí zvířat. Je možné, že ostatky býků byly odstraněny někdy v minulosti. Nikdo totiž neví, jak to tu vypadalo v roce 1851, kdy do Serapea s pomocí střelného prachu vstoupil francouzský archeolog Auguste Mariette.

Kromě záhady, k čemu obří žulové boxy sloužily, je ještě větší hádankou, jak je vůbec mohli tehdejší lidé vyrobit. Většina z nich je vysekána z velmi tvrdé růžové žuly, pravděpodobně pocházející z Aswanu, vzdáleném asi 500 mil od Serapea, a další pak z ještě tvrdšího dioritu, jenž musel být dopraven z mnohem vzdálenějšího lomu. Jak mohli tehdejší Egypťané tak masivní žulové bloky vytěžit a transportovat, neumějí odborníci adekvátně vysvětlit. Stejně tak je nepochopitelné, jak dokázali obrovské sarkofágy přepravovat v úzkých podzemních chodbách, kam se už žádné zvedací a přepravní zařízení nevejde.

Obří žulový sarkofág s víkem

Neméně ohromující je přesnost, s jakou tento tvrdý kámen dávní kameníci opracovali. Povrch žuly je dokonale hladký jak zrcadlo a odrážejí se v něm nezkreslené předměty. Stěny a rohy sarkofágů svírají pravý úhel a víko naprosto přesně doléhá na horní hranu vany. Představa, že něco takového bylo vytvořeno jen s pomocí měděných nebo bronzových dlát, působí hodně naivně. Jak soudobí odborníci na opracování kamene přiznávají, něco takového vyrobit by pro ně i dnes byla velmi namáhavá a nákladná práce, která by vyžadovala strojní obrábění s využitím nejmodernější počítačové techniky.

To vedlo některé badatele, jako například Briena Foerstera, k závěru, že Serapeum vzniklo mnohem dříve, než se oficiálně uvádí (za vlády Ramessese II. ve 13. století před Kristem), a že ho vytvořila jiná civilizace než ta egyptská. Samozřejmě pomocí technologií, které jsou přinejmenším stejně pokročilé jako ty dnešní.

Socha býka Apise nalezená v Serapeu je nyní vystavena v pařížském Louvru.

Foerster považuje představu, že se dávní lidé s něčím takovým v prachu a přítmí podzemí pachtili kvůli pohřbívání býků, za šílenou a směšnou. Jenže vědci, kteří odmítají přisoudit původ Serapea nějaké neznámé civilizaci či dokonce mimozemšťanům, poukazují na obrovskou úctu, jaké se býci Apisové ve starém Egyptě těšili. „Reprezentovali sílu, odhodlání, mužnost, a byli proto spojováni s faraony. Býk Apis byl jak božstvem, tak i manifestací faraona,“ argumentovala známá skeptička Rebecca Watson. Jak dále upozorňuje, staří Egypťané se v okázalém posmrtném kultu vyžívali a byli ochotni vynaložit spoustu času a práce na budování složitých a nákladných hrobek pro posvátné tvory, které uctívali. Kromě toho disponovali Egypťané takovými znalostmi matematiky a geometrie, že pro ně neměl být takový problém dosáhnout rovného povrchu a pravého úhlu v rozích.

Různí záhadologové a ufologové si však myslí něco jiného. Domnívají se, že v sarkofázích byli ve skutečnosti pohřbeni tajemní obři mimozemského původu, ale ani oni nemají pro své tvrzení žádný přímý důkaz. I obři se ze svých rakví záhadně "vypařili".

user-avatar

Tyrion

25. 03. 2015 | 07:45

> ExtraStory   |   Inzerce