Krétské krasavice včera a dnes

Krétské krasavice včera a dnes | zdroj: www.livescience.com


Záhadní Mínojci byli Evropané. DNA vyvrátila starou teorii, že civilizaci na Krétě založili Egypťané

TÉMATA: archeologie | objevy | kréta

user-avatar

Irena Gruberová

29. 03. 2015 | 07:15

Zakladateli nejstarší vyspělé civilizace v Evropě byli předci současných Evropanů. Na ostrov Kréta nepřišli z Egypta, ale z Malé Asie v Turecku. Potomci zaniklé mínojské kultury dodnes obývají Krétu a dnešní Evropané s nimi mají hodně společného. Ukázaly to srovnávací testy DNA.

Když britský archeolog Sir Arthur Evans objevil před více než sto lety na Krétě v Knossu velký palác, všiml si kromě jiného až děsivé podobnosti mezi mínojským a egyptským uměním. To jej přivedlo k přesvědčení, že civilizaci na Krétu importovali staří Egypťané.

Tým amerických a řeckých vědců se rozhodl tuhle dlouholetou teorii podrobit moderním testům DNA. V nich porovnali vzorky DNA ze 37 koster, pohřbených před 3 700 až 4 400 lety v jeskyni na horské planině Lassithi, s genetickým materiálem lidí žijících v Evropě a Africe v dávné minulosti i v současné době. Srovnávací testy ukázaly, že kosterní pozůstatky Mínojců byly geneticky velmi podobné dnešním Evropanům, hlavně těm, co dnes žijí na Krétě, obzvlášť pak na náhorní plošině Lassithi. Naopak mají jen pramálo společného s obyvateli Egypta a Lybie.

Mínojské malby připomínají egyptské umění.

Výsledky testů také naznačují, že staří Mínojci byli pravděpodobně potomky zemědělců z Anatolie (Malé Asie) na území dnešního Turecka. „Asi před 9 tisíci lety probíhala obrovská migrace neolitických zemědělců z oblastí Anatolie, která zahrnovala části dnešního Turecka a Blízkého východu,“ řekl expert na lidskou genetiku z Univerzity ve Washingtonu George Stamatoyannopoulos. „Ve stejné době dorazili první neolitičtí osadníci na Krétu,“ dodal. To by znamenalo, že slavnou mínojskou civilizaci založili před 5 tisíci lety neolitičtí předci, kteří Krétu osídlili 4 tisíce let předtím. „Naše data rovněž svědčí o tom, že titíž neolitičtí lidé, z nichž vzešli Mínojci, migrovali také do Evropy a dali vzniknout moderním Evropanům,“ uvedl vědec. Jedním dechem však zároveň dodává, že k potvrzení této teorie bude ještě zapotřebí dalších testů, které porovnají DNA Mínojců se starodávnými a dnešními obyvateli Malé Asie.

Pokud by se však vazby na Anatolii potvrdily, mohlo by to znamenat, že staří Mínojci hovořili praindoevropským jazykem, jenž se pravděpodobně vyvinul z nářečí anatolských zemědělců. To by mohlo vědcům pomoci konečně rozluštit tajemné mínojské lineární písmo A. Doposud se mělo za to, že Mínojci patřili do izolované jazykové rodiny.

user-avatar

Irena Gruberová

29. 03. 2015 | 07:15

> ExtraStory   |   Inzerce